Peer Gynt

Ibsenovo básnické drama pojal režisér Pavel Khek nepřekvapivě celkem klasicky, ale nikoliv nudně! Ivan Dejmal pojal v první části Peera jako sebevědomého floutka, fantastu trpícího pocitem méněcennosti. Svou frajerskou masku odhazuje jen v okamžiku, kdy mu Solvejg vyzná svou lásku. V pozdějším věku je Dejmalův Gynt oportunistou, který ztratil ideály, ale kýžené štěstí nenachází. Z ostatních pak zaujme především A.Cónová jako Peerova matka.

Předlouhá Ibsenova hra je vždy náročným oříškem jak pro inscenátory, tak pro její diváky. V Ostravě oné druhé skupině tvůrci pomohli výraznou úpravou textu do stravitelné délky necelých tří hodin. Největší devízou inscenace je výtvarná a hudební složka, které troufám si tvrdit určujícím způsobem působí na vnímání poetického Ibsenova slova, jež se zde i díky precizní výslovnosti herců odhaluje ve své plné kráse. Strhující výkon I. Dejmala, který i přes zřejmé charakterové určení podává Peera Gynta v poněkud lidštější podobě. Výrazněji zaujaly i A. Cónová (krásná scéna umírání) a L. Končoková.