Malý Říjen

Mám z toho rozpačitý pocit. Smál jsem se, hercům nelze nic vytknout (obdivuji obzvlášť objem dialogů v cizích jazykách), ale přesto se mě toto představení moc nedotknulo.
Největší problém pro diváka vidím v tom, aby znal dané postavy a něco o jejich životě. Pokud by tam šel bez jakékoli vědomosti, tak bude asi dost otráven.

Mistrně zahraná fraška z vězeňské cely z období, kdy se všechny postavy mohly potkat, ale nepotkaly. Lehce absurdní tón cimrmanovských her je i zde rozpoznatelný. Téma však výsostně politické a národnostní (Češi, Slováci, Rusáci), což činí z této hry těžko stravitelné sousto pro širší divácké publikum. Avšak pro opravdové znalce období rozpadu monarchie, vzniku Československa a VŘSR v Rusku jistě velmi zábavný kousek.

Nemůžu se zbavit dojmu, že Smoljakův didakticko-komediální text by víc slušel rozhlasu či provedení cimrmanovsky "amatérskému". Profesionální herec jakoby neměl na malém prostoru jednoduché a neměnící se scény co hrát, a tak se na jevišti skoro nudí. Divák v první půli místy sleduje, jak plyne čas za oknem cely, a zpozorní jen při výstupech Zory Valchařové-Poulové, která je v této části velkým osvěžením. Druhá půlka je daleko svižnější a nese víc hereckých příležitostí pro všechny. A je to opět paní Valchařová-Poulová, jež svým herectvím docílí, že v závěru rozesmátému divákovi lidsky zatrne.

Mám z toho rozpačitý pocit. Smál jsem se, hercům nelze nic vytknout (obdivuji obzvlášť objem dialogů v cizích jazykách), ale přesto se mě toto představení moc nedotknulo.
Největší problém pro diváka vidím v tom, aby znal dané postavy a něco o jejich životě. Pokud by tam šel bez jakékoli vědomosti, tak bude asi dost otráven.

Mistrně zahraná fraška z vězeňské cely z období, kdy se všechny postavy mohly potkat, ale nepotkaly. Lehce absurdní tón cimrmanovských her je i zde rozpoznatelný. Téma však výsostně politické a národnostní (Češi, Slováci, Rusáci), což činí z této hry těžko stravitelné sousto pro širší divácké publikum. Avšak pro opravdové znalce období rozpadu monarchie, vzniku Československa a VŘSR v Rusku jistě velmi zábavný kousek.

Nemůžu se zbavit dojmu, že Smoljakův didakticko-komediální text by víc slušel rozhlasu či provedení cimrmanovsky "amatérskému". Profesionální herec jakoby neměl na malém prostoru jednoduché a neměnící se scény co hrát, a tak se na jevišti skoro nudí. Divák v první půli místy sleduje, jak plyne čas za oknem cely, a zpozorní jen při výstupech Zory Valchařové-Poulové, která je v této části velkým osvěžením. Druhá půlka je daleko svižnější a nese víc hereckých příležitostí pro všechny. A je to opět paní Valchařová-Poulová, jež svým herectvím docílí, že v závěru rozesmátému divákovi lidsky zatrne.

Mistrně zahraná fraška z vězeňské cely z období, kdy se všechny postavy mohly potkat, ale nepotkaly. Lehce absurdní tón cimrmanovských her je i zde rozpoznatelný. Téma však výsostně politické a národnostní (Češi, Slováci, Rusáci), což činí z této hry těžko stravitelné sousto pro širší divácké publikum. Avšak pro opravdové znalce období rozpadu monarchie, vzniku Československa a VŘSR v Rusku jistě velmi zábavný kousek.

Mám z toho rozpačitý pocit. Smál jsem se, hercům nelze nic vytknout (obdivuji obzvlášť objem dialogů v cizích jazykách), ale přesto se mě toto představení moc nedotknulo.
Největší problém pro diváka vidím v tom, aby znal dané postavy a něco o jejich životě. Pokud by tam šel bez jakékoli vědomosti, tak bude asi dost otráven.

Nemůžu se zbavit dojmu, že Smoljakův didakticko-komediální text by víc slušel rozhlasu či provedení cimrmanovsky "amatérskému". Profesionální herec jakoby neměl na malém prostoru jednoduché a neměnící se scény co hrát, a tak se na jevišti skoro nudí. Divák v první půli místy sleduje, jak plyne čas za oknem cely, a zpozorní jen při výstupech Zory Valchařové-Poulové, která je v této části velkým osvěžením. Druhá půlka je daleko svižnější a nese víc hereckých příležitostí pro všechny. A je to opět paní Valchařová-Poulová, jež svým herectvím docílí, že v závěru rozesmátému divákovi lidsky zatrne.