Pod kontrolou

Dystopická vize světa, v němž už není třeba Velkého bratra, stačí jen tušení možnosti jeho existence a z toho plynoucí sebekontrola. A taky nedůvěra a nemožnost navázání autentického vztahu k druhému. Syrovost prostoru DUP39 s odlidštěností líčené reality souzní, pravdou ale je, že po půl roce už ve mně z inscenace zůstal jen mlhavý pocit, byť bezprostředně po jejím zhlédnutí jsem uvažoval i o blogu.

Na téměř deset let starém textu je nejsmutnější to, že zobrazuje společnost, která už s její aktuální podobou pomalu splývá. Účinkující spjatí s Divadlem X10 pojali nemalou část výstupů s hravou nadsázkou a vtipem, což je v kombinaci s citlivou režisérskou prací Ewy Zembok jednoznačně kladem. Bohužel však vážné přesahy alespoň mne tolik nezasáhly. Snad to bylo určitou až zbytečnou rozsáhlostí, neb při komornějším zpracování zdá se mi mohlo téma rezonovat daleko úderněji. Rozhodně se však jedná o zajímavou inscenaci a tvůrčí nasazení, jak bývá v Divadle X10 zvykem, je dostatečně energické.