Herečka

P. Quilter je v Čechách poměrně známý. Důvod je zřejmý. Ve svých hrách totiž zručně mísí humor, patřičnou dávku sentimentu a nostalgie, což bývá divácky velmi atraktivní. V komorním duelu Herečka nás přivádí na poslední představení L. Martinové, která se loučí se svojí bohatou divadelní kariérou. Přestože text nejde do větší hloubky, I. Svobodová s O. Volejníkem (jako jejím exmanželem) dokáží udržet diváka v pozornosti a docílí toho, že si z divadla odnáší hřejivý divadelní zážitek. Dramaturgie se myslím strefila i do cílové skupiny, pro niž je inscenace určena. Ta jej jistě ocení ještě o něco víc než ta mladší.

Hra Petera Quiltera nám nechává nahlédnout do herecké šatny a duše divadelní hvězdy, která zde během svého posledního představení bilancuje kariéru i život. Právě tento večer herečku navštíví její bývalý manžel, čímž autor koření divácky atraktivní téma a naznačuje slibný dějový vývoj. Je škoda, že potenciálu zápletky zůstává nakonec přece jen něco dlužen, zejména v pasážích, kdy místo očekávaného zajímavého posunu příběhu zaznívají poměrně otřepané umělecké a životní "pravdy". Díky solidním hereckým výkonům Ilony Svobodové a Ondřeje Volejníka se ale každopádně nezdráhám svůj zážitek z inscenace označit jako příjemný.