Kšanda

Měl jsem neodbytný pocit, že hra vznikla spojením všech možných laciných vtipů, které J.Sypal odposlechl ze Zlaté mříže nebo prostě našel na internetu. To celé je pospojované nepříliš zajímavými scénkami. Hra se snaží o satirickou rovinu, bohužel se nedostává výš než na úroveň typicky českého hospodského nadávání na zkorumpované politiky. Interpreti přistupují k inscenaci celkem s nadšením, ovšem je docela poznat, že se z velké části nejedná o herce. P.Jančařík tak spíš moderuje, než hraje, a jevištní mluva M.Pitkina je opravdu šílená, je mu rozumět tak každá třetí věta.

Z tohoto počinu by se soudný divák málem raději oběsil na kšandě.. :/

Asi tak nějak si dle plakátu představuji i filmovou kolegyni divadelní hry Kšanda Babovřesky. Prostě se jedná o výprodej těch nejlacinějších vtípků útočících na první signální, který sestavil J. Sypal. A vlastně to bylo celé dost smutné, poněvadž sál se doslova prohýbal pod hurónským smíchem diváků. Není tu něco špatně? Nikdy bych nevěřil, že z úst vypustím domněnku, že Divadlo Artur zase není tak úplná divadelní spodina. Kšanda prostě i "zlatého dobrého" Artura strčí hravě do kapsy. A líto mi bylo M. Kuklové. Tohle přece nemá zapotřebí.

Někdy někam jdete a sice spíš ne, ale vlastně jako trochu jo, případně sice ne, ale kdyby třeba to či ono, tak možná snad, nebo aspoň... že jo. A jindy jdete na Kšandu a ne, prostě ne, leda by snad... ne, fakt ne, opravdu ne. Sypal fórky sypal, divák hrůzou sípal. A když Sypal dosypal, divák se šel opít.