Na rohu světa

Každá generace si prochází svým „dekadentním“ obdobím. Mladá autorka nabízí divákům vůbec ne neobratnou hru (ačkoli vyústění zápletky tušíte na míle daleko), jen mi chybí vysvětlení, k čemu to je. Je moc dobře, že se objevil soubor, který se chce s divadlem prát, věřím, že příště uvidím režijně důsledněji vedenou inscenaci s dramaturgicky sevřenějším, tzn. nerozprsklým sdělením. Lehké (a vtipné) interaktivity tohoto představení se obávat nemusíte. Přestože dávám nižší hodnocení, tento soubor mě do budoucna zajímat bude!

Asi nepatřím mezi lidi, kteří by byli schopni naplno proniknout do duchovního a emotivního světa N. Kocábové. Bylo znát, že se jedná o její dramatickou prvotinu, nevyhnula se nejrůznějším klišé a někdy až naivně dětským myšlenkám. Herecky solidní, režie textu pomohla, kde jen mohla. Snahu Divadla Puls o netradiční dramaturgii je nicméně nutné ocenit. V kontextu českého divadla totiž taková odvaha není vůbec samozřejmostí.

Vnitřní svět N. Kocábové je každopádně inspirativně sebereflexní aneb byť jsem se místy přece jenom poněkud zatoulala, mohu říct, že nelituji, že jsem na její roh světa nakonec došla.

viz blog