Eichmann v Jeruzalémě

Inscenace vytvořena pro náročného diváka, který v divadlu nehledá jen "zábavu", ale především témata k přemýšlení. Téma vás nenechá chladným, k čemuž přispěly skvělé herecké výkony, a to nejen od Telekyho, hrajícího šaška/monstrum/obyčejného člověka - Eichmanna. Inscenaci se dají vytknout jen maličkosti - občasné časové nesrovnalosti v životě Eichmanna a nedořečenost. H. Arendt (A. Čonková) na začátku hry říká, že by jednu důležitou věc při psaní reportáže udělala jinak. Co to mělo být, se divák přímo nedoví. Viděno z premiéry, v krásném, ale nedýchatelném prostředí Rakouského institutu.

Minimalistická scéna, skvělá Anna Č, která skutečně vypadá jako Hannah Arendt (a těch ne/vykouřených cigaret!), Dominik T, který sice jako Eichmann nevypadá, vydržel ve vážné poloze až do samotného šaškovského konce. Strhující představení o nevyzpytatelnosti přítomnosti zla v běžném člověku, navíc se skvělou textací.

Inscenace vytvořena pro náročného diváka, který v divadlu nehledá jen "zábavu", ale především témata k přemýšlení. Téma vás nenechá chladným, k čemuž přispěly skvělé herecké výkony, a to nejen od Telekyho, hrajícího šaška/monstrum/obyčejného člověka - Eichmanna. Inscenaci se dají vytknout jen maličkosti - občasné časové nesrovnalosti v životě Eichmanna a nedořečenost. H. Arendt (A. Čonková) na začátku hry říká, že by jednu důležitou věc při psaní reportáže udělala jinak. Co to mělo být, se divák přímo nedoví. Viděno z premiéry, v krásném, ale nedýchatelném prostředí Rakouského institutu.

Minimalistická scéna, skvělá Anna Č, která skutečně vypadá jako Hannah Arendt (a těch ne/vykouřených cigaret!), Dominik T, který sice jako Eichmann nevypadá, vydržel ve vážné poloze až do samotného šaškovského konce. Strhující představení o nevyzpytatelnosti přítomnosti zla v běžném člověku, navíc se skvělou textací.

Minimalistická scéna, skvělá Anna Č, která skutečně vypadá jako Hannah Arendt (a těch ne/vykouřených cigaret!), Dominik T, který sice jako Eichmann nevypadá, vydržel ve vážné poloze až do samotného šaškovského konce. Strhující představení o nevyzpytatelnosti přítomnosti zla v běžném člověku, navíc se skvělou textací.

Inscenace vytvořena pro náročného diváka, který v divadlu nehledá jen "zábavu", ale především témata k přemýšlení. Téma vás nenechá chladným, k čemuž přispěly skvělé herecké výkony, a to nejen od Telekyho, hrajícího šaška/monstrum/obyčejného člověka - Eichmanna. Inscenaci se dají vytknout jen maličkosti - občasné časové nesrovnalosti v životě Eichmanna a nedořečenost. H. Arendt (A. Čonková) na začátku hry říká, že by jednu důležitou věc při psaní reportáže udělala jinak. Co to mělo být, se divák přímo nedoví. Viděno z premiéry, v krásném, ale nedýchatelném prostředí Rakouského institutu.