Expedice: Má láska!

Hravé. Někdy až moc. Třeba podání účastníků expedice jako karikatur. Takže místy se dostavuje fascinace silným příběhem a skvělou stylizací. A někdy naopak pocit trapnosti a neumětelství.

Je to spíš taková recitace než divadlo, málo děje, hodně vyprávění - třeba i scény kdy polárníci loví tuleně nejsou napínavé - prostě stojí s puškami a "tuleň" (žena s maskou tuleně) tančí. Hercům je místy špatně rozumět - zřejmě i kvůli maskám, které mají většinu času nasazené. "pitvoření" hlasů, které má zřejmě oddělit vyprávění od původních polárníků, je nepříjemné. Zklamání.

Divadlo Drak je mé oblíbené, tentokrát však zklamání.
Nejhorší snad byly pitvořivé hlasy, které celku značně ubíraly na váze.
Druhou slabou stránkou je neschopnost soustředit se na jednu linku příběhu. Bohužel jsem četla vynikající předlohu. Hodinu trvající inscenace si není schopna vybrat jedno stěžejní téma (posedlost autorky sto let starými událostmi, příběh samotné expedice, jejich nepřipravenosti, ale odhodlání, osudový příběh Nilse a Anny), místo toho není podává slabý odvar každého z nich. Zabývá se vysvětlováním podružností, ale není schopna srozumitelně osvětlit důležité zlomy.

Hravé. Někdy až moc. Třeba podání účastníků expedice jako karikatur. Takže místy se dostavuje fascinace silným příběhem a skvělou stylizací. A někdy naopak pocit trapnosti a neumětelství.

Je to spíš taková recitace než divadlo, málo děje, hodně vyprávění - třeba i scény kdy polárníci loví tuleně nejsou napínavé - prostě stojí s puškami a "tuleň" (žena s maskou tuleně) tančí. Hercům je místy špatně rozumět - zřejmě i kvůli maskám, které mají většinu času nasazené. "pitvoření" hlasů, které má zřejmě oddělit vyprávění od původních polárníků, je nepříjemné. Zklamání.

Divadlo Drak je mé oblíbené, tentokrát však zklamání.
Nejhorší snad byly pitvořivé hlasy, které celku značně ubíraly na váze.
Druhou slabou stránkou je neschopnost soustředit se na jednu linku příběhu. Bohužel jsem četla vynikající předlohu. Hodinu trvající inscenace si není schopna vybrat jedno stěžejní téma (posedlost autorky sto let starými událostmi, příběh samotné expedice, jejich nepřipravenosti, ale odhodlání, osudový příběh Nilse a Anny), místo toho není podává slabý odvar každého z nich. Zabývá se vysvětlováním podružností, ale není schopna srozumitelně osvětlit důležité zlomy.

Hravé. Někdy až moc. Třeba podání účastníků expedice jako karikatur. Takže místy se dostavuje fascinace silným příběhem a skvělou stylizací. A někdy naopak pocit trapnosti a neumětelství.

Divadlo Drak je mé oblíbené, tentokrát však zklamání.
Nejhorší snad byly pitvořivé hlasy, které celku značně ubíraly na váze.
Druhou slabou stránkou je neschopnost soustředit se na jednu linku příběhu. Bohužel jsem četla vynikající předlohu. Hodinu trvající inscenace si není schopna vybrat jedno stěžejní téma (posedlost autorky sto let starými událostmi, příběh samotné expedice, jejich nepřipravenosti, ale odhodlání, osudový příběh Nilse a Anny), místo toho není podává slabý odvar každého z nich. Zabývá se vysvětlováním podružností, ale není schopna srozumitelně osvětlit důležité zlomy.

Je to spíš taková recitace než divadlo, málo děje, hodně vyprávění - třeba i scény kdy polárníci loví tuleně nejsou napínavé - prostě stojí s puškami a "tuleň" (žena s maskou tuleně) tančí. Hercům je místy špatně rozumět - zřejmě i kvůli maskám, které mají většinu času nasazené. "pitvoření" hlasů, které má zřejmě oddělit vyprávění od původních polárníků, je nepříjemné. Zklamání.