Po diváckém úspěchu Anděla Páně v Hudebním divadle Karlín získala pražská muzikálová scéna další adaptaci úspěšné filmové pohádky. Na divadelních prknech debutující režisér Jiří Strach nastudoval v Divadle Broadway Lotranda a Zubejdu, tedy titul, v jehož filmovém zpracování si zahrál hlavní roli. A je to příjemný divadelní zážitek, rozhodně jde o nejkvalitnější kus, který jsem dosud v Broadwayi viděl.

K dispozici je totiž tentokrát kvalitní libreto, jelikož svůj filmový scénář do divadelní podoby převedl Zdeněk Svěrák. Příběh má tedy hlavu a patu, dialogy znějí přirozeně a vedle dětí se jistě pobaví i dospělý divák, jelikož Svěrák pro něj do libreta zakomponoval několik vtipných narážek.

Ke známým filmovým písním přibylo několik dalších songů od autorské dvojice Svěrák - Uhlíř, které do muzikálu hladce zapadly. Vyčnívá snad jen písnička Angličtina, ale vzhledem k její energičnosti a skvělému pěveckému podání Pavlíny Ďuriačové, si jí člověk opravdu užije, i když do děje úplně nezapadá. Trochu zklamáním je vstupní píseň Pod dubem, za dubem, kde do obvyklého halfplaybacku zní z nahrávky kdovíproč i sbory. Naopak závěrečná píseň Nám se stalo něco překrásného je hezky energickým zakončením muzikálu.

Scéna Šimona Cabana hojně využívá pohyblivých led panelů s projekcemi Petra Hlouška. Podobný princip v divadle využili už u muzikálu Troja, kde ovšem vzhledem k epičnosti příběhu působilo takové řešení poněkud nepatřičně. U Lotranda a Zubejdy tento scénografický koncept funguje o poznání lépe.

Pohádka na motivy Karla Čapka má hodně činoherních pasáží, z nichž jsem měl upřímně řečeno celkem obavy, jelikož v Broadwayi se většinou při castingu zaměřují spíše na pěvecké kvality účinkujících než na jejich činoherní herectví. Byl jsem ale příjemně překvapen, herci si se svými rolemi poradili velmi dobře.

Jan Komínek je jako vyjukaný Lotrando uvěřitelný, je to pohádkový hrdina, kterému člověk zkrátka musí fandit. Nelly Řehořová dostane v roli Zubejdy větší prostor až ve druhé části, kde její princezna po vyléčení hýří energií. Škoda jen problémů s nazvučením jejího mikroportu, v duetech s Komínkem bylo Řehořovou slyšet jen velmi slabě, přičemž si nemyslím, že by problém byl v jejím hlase.

K nejvtipnějším patří společné scény sultána Solimána (Marián Labuda) s obchodníkem Lustigem (Václav Svoboda), oba herci si hezky vyhráli s drobnými pointami těchto výstupů. V malé roli Převora zaujme také Oldřich Kříž, do role starého Lotranda typově dobře zapadá David Suchařípa a příjemně civilní je v úloze La Mad Ljuba Krbová, která stejnou postavu ztvárnila i ve filmu.

Potěšující je také fakt, že se podařilo stopáž inscenace udržet na dvou a půl hodinách, tudíž má minimum hluchých míst. Není to představení pro úplně nejmenší děti, ale ty starší se budou bavit, podobně jako jejich rodiče. Ostatně až do konce května jsou všechna představení této pohádkové novinky vyprodána.