Premiéry

Společenské drama s prvky černého humoru. Francie roku 1942. Vybraná společnost sedmi přátel oslavuje kulatiny půvabné hostitelky, manželky knihkupce. Panuje skvělá nálada, podávají se běžně nedostupné pochoutky, co jen válečný černý trh dokáže dát. Najednou se před domem ozve střelba, na ulici zůstávají ležet dva zabití němečtí důstojníci, pachatel je neznámý. Do domu vtrhne gestapo a žádá jako odplatu z každého bytu po dvou rukojmích, které s největší pravděpodobností čeká smrt. Major pověřený řízením operace „umožní“ oslavujícím, aby si dva rukojmí ze svého středu vybrali sami. Začíná „hostina dravců“, která prověří vztahy i charaktery jednotlivých postav... Inscenace emeritního ředitele Slováckého divadla Igora Stránského, v níž hrají Tomáš Žilinský, Kateřina Michejdová, Lukáš Matěj, Daniel Gajdoš, Jiří Hejcman, Tereza Novotná, Zdeněk Trčálek, Pavel Hromádka a Roman Lacina.

Po úspěšné inscenaci Bůh masakru v Mahenově divadle uvádí ND Brno na jevišti divadla Reduta první hru této geniální současné francouzské dramatičky, kterou dosáhla celosvětového úspěchu a která byla přeložena do více než čtyřiceti jazyků. Může jeden bílý obraz zničit čtrnáctileté přátelství mezi třemi muži? Komedie, u které se budete smát od začátku až do konce! Bílé proužky na bílém pozadí – takový obraz dokáže rozpoutat hořkou hádku mezi třemi přáteli; hádku, která zásadně změní jejich životy a jejich vzájemné vztahy; hádku, která se neobejde bez situací, ve kterých se tři hlavní postavy budou smažit trapností, zatímco vy se bude královsky bavit a smát. Herecký koncert a zábavu na celý večer zajistí hvězdné obsazení: Petr Bláha, Petr Kubes a Pavel Čeněk Vaculík. Autorce Yasmině Reze slouží abstraktní umělecké dílo jako katalyzátor, s jehož pomocí analyzuje psychologicky jemně vykreslenou situaci tří mužů, jejich pocity, stav jejich mysli a zejména sílu jejich přátelství. Celou jejich dosavadní existenci tak dokonce vystavuje jedné velké zkoušce. Antické jablko sváru i biblické jablko poznání dostávají v moderní době podobu bílého obrazu, který je metaforou vnitřních hranic porozumění v každém z nás. V režii Štěpána Pácla hrají Pavel Čeněk Vaculík, Petr Kubes a Petr Bláha.

Jeden z nejvýznamnějších dramatiků současnosti, Roland Schimmelpfennig, svým poetickým, rytmickým a obrazným jazykem vypráví archetypální podobenství o požehnaném i proklatém životě. Až pohádkově poklidné soužití dvou vesnic, oddělených od sebe jen mostkem přes potok, se promění ve vzájemnou nevraživost. Jednu vesnici totiž stíhají katastrofy (horka, sucha, povodně, horečky, požáry), zatímco té druhé se pohromy a neštěstí vyhýbají. Jedni jsou čím dál bezmocnější a propadají beznaději, druzí žijí v blahobytu a jejich bohatství vzkvétá. Obě dříve spřátelené vesnice se tak od sebe lidsky oddalují a z bohatších břehů je namísto solidarity postupně cítit sociální chlad. Z potoka se stává široká řeka, pevnina se čím dál více rozestupuje. Dřevěný most se zřítí. Vodu již nelze přebrodit, ani přeplavat. Ti z bídného břehu se ale chtějí dostat na ten šťastnější. Tam si však proti nim již staví plot s ostnatým drátem. Velký požár ale stejně všechny jedné noci donutí nastoupit na záchrannou loď. Při rozednění však nevidí druhý břeh, jsou sami uprostřed širého moře… Dostanou se k sobě zpět alespoň ti dva, co se od mládí milují, ale proud jejich životy rozdělil?! Inscenace bude uváděna na Malé scéně DJKT v režii Josefa Doležala. Hrají Jana Ondrušková, Nicole Tisotová, Kamila Šmejkalová, Apolena Veldová, Eliška Vocelová, Matyáš Greif, Vladimír Pokorný a Petr Urban.

V roce 1993 mělo 11. listopadu premiéru v režii Stanislava Moši druhé společné dílo autorské dvojice Merta–Moša. Po takřka celoevropském úspěchu muzikálové féerie Sny svatojánských nocí se autoři rozhodli uvést na jeviště příběh, kteří kritici označovali za „představení, které vám způsobí rozkoš, rozkoš trýzně z hledání odpovědí“ a „moderní oratorium – melodicky a formálně mnohotvárné, v němž se podařilo působivě sjednotit žánrovou rozrůzněnost od scén až operně prokomponovaných po záměrně triviální kuplet“. V devadesátých letech se odehrálo 201 repríz po celé České republice včetně několikaměsíčního hostování v pražském Národním divadle. Meditativní dílo BASTARD ve svém veršovaném libretu nezapře inspiraci biblickými příběhy, faustovským tématem a postavou nejen ve středověku oblíbené figury Everymana. V podstatě moderní moralita se drží klasické stavby dramatického textu, v němž jeden konkrétní člověk, v tomto případě Poslední Adam / Bastard, musí podstoupit dlouhou cestu, na které doufá, že nalezne nejen sám sebe, ale obhájí místo na slunci celému lidskému pokolení. Toto „rozsáhlé vokálně-instrumentální dílo pro sóla, sbor a text“ se pokouší nalézt odpověď na otázky: „Odkud a kam jdeme?“ a „Kdo jsme?“ Na počátku celého příběhu se setkáváme s postavami Ducha svatého a Satana, kteří se rozhodnou utkat o Bastardovu duši, která touží po moci, majetku i nesmrtelnosti. Vysílají ho na dlouhou cestu a oba předpokládají, že nad svým chráněncem převezmou moc. Satan nad člověkem nakonec vítězí a umožní mu uskutečnit veškerá zlem a sobectvím prodchnutá přání. V katarzním závěru však tato neomezená moc přivádí Bastarda k jeho vlastní záhubě. Ovšem smrt jednoho člověka neznamená zánik lidské civilizace. Třicet let po premiéře toto tematicky nesmrtelné a stále aktuální dílo bude uvedeno na Hudební scéně MdB ve zcela novém nastudování, v režii Petra Gazdíka a s Dušanem Vitázkem v titulní roli. Dále hrají Esther Mertová nebo Babora Slaninová, Viktória Matušovová, Svetlana Janotová, Ivana Vaňková, Diana Velčická, Jan Apolenář nebo Oldřich Smysl, Ondřej Studénka, Oldřich Smysl nebo Jiří Daniel a Zora Jandová nebo Alena Antalová nebo Markéta Sedláčková.

„Žít jako hlupák, to není umění. Ale žít vtipně a chytře, žít tak, že všechny podvedeš, ale tebe nepodvede nikdo – to je kumšt, to je úkol a cíl!“ Gogolova zábavná hra vás zavede mezi karetní hráče. Sázky jsou vysoké. A bude se podvádět, přirozeně. Jenže kdo nakonec skutečně zvítězí? Nadčasová komedie o tom, že podvádět se nevyplácí a že i když si myslíte, že umíte dobře blafovat, vždycky se nakonec najde někdo, kdo je lepší... Postavu Ichareva si zahraje Martin Hrubý. V dalších rolích Ivo Theimer, Petr Prokeš, Ondřej Lechnýř, Milan Ligač, Roman Teprt, Petr Bucháček, Jaroslav Janovský a Otakar Jílek. Inscenaci režijně připravil Jiří Š. Hájek.

Jevištní adaptace slavného „románu jedné kariéry“, který nepřestává fascinovat dokonalou psychologickou studií urputné honby za slávou na osudu bezcharakterního hrdiny, neváhajícího kvůli hereckému úspěchu zaprodat se režimu a prospěchářské společnosti. Příběh o lásce k umění, posedlosti divadlem a vábení zlatých portálů. A především varovný pohled na osud herce, pro kterého se hraní stalo životní rolí. Poznáme chvíli, kdy talent udupe bezmezná ctižádost? Jaké to je sloužit zlu a věřit, že zlo naopak slouží nám? Příběh o tom, jak silný vliv může mít divadlo na společnost a jak snadné je přejít od etického poselství k nástroji propagandy. Jak složité je balancovat na hraně měnícího se světa a jak lehké je ztratit tvář za divadelní maskou. A také silné poselství, že v době nejistoty, strachu a zpochybněné důvěry v demokracii nesmíme už nikdy podlehnout pudům a nenávisti. V Mannově rodné zemi byl román, který sarkastickým způsobem zobrazuje nástup a zrod německého nacismu, poprvé vydán až v roce 1956, celosvětovou popularitu poté získalo i jeho filmové zpracování v režii Istvána Szabó z roku 1981. Touto inscenací Činohra ND po delší době opět vstupuje i na jeviště Státní opery (dříve jako Smetanovo divadlo). Postavu Hendrika Höfgena nastudoval Robert Mikluš. Dále hrají Pavlína Štorková, Pavla Beretová, Alžbeta Ferencová, Zuzana Stivínová, Filip Kaňkovský, Radúz Mácha, Marek Daniel, Lucie Polišenská, Ondřej Pavelka, Jan Bidlas, Miloslav Mejzlík, Martina Preissová, Jindřiška Dudziaková a Zdeněk Piškula. K režii inscenace byl přizván Marián Amsler. Divadlo upozorňuje, že představení trvá 3 hodiny a 30 minut (jedna prodloužená přestávka).

Dojemný inspirativní příběh ženy, která i přes postupující nemoc touží zůstat sama sebou. Alice Howlandová žije ve šťastném manželství, je matkou dvou dětí a úspěšnou profesorkou kognitivní psychologie. Jednoho dne začíná zapomínat slova. Když si jde zaběhat, nemůže najít cestu domů. Nejdříve příznaky nemoci bagatelizuje, později je jí diagnostikována raná forma Alzheimerovy choroby. Její rodina i ona sama procházejí náročnými zkouškami, nikdo z nich neví, jak dlouhý čas jim zbývá. Ale Alice to nevzdává. Její úsilí zůstat stále tím, kým kdysi byla, je fascinující. Vrcholí její účastí na výroční konferenci Alzheimerovy asociace. Hra se zabývá vážnou nemocí s fatálními následky, je však také o trpělivosti, empatii a nepostrádá nadhled a humor. Podle románu Lisy Genovy Still Alice byl v roce 2014 natočen také známý film s Julianne Moore v hlavní roli. V hlavní roli Alice diváci uvidí Petru Janečkovou, jejího manžela ztvární Tomáš Lněnička a v roli alter ega Alice se po mateřské dovolené na jeviště vrací Eliška Lásková. Inscenace režisérky Kateřiny Duškové.

Divadlo Bolka Polívky oficiálně otevírá své nové prostory v Bílém domě na Žerotínově náměstí v Brně premiérou inscenace Sága aneb Vizovský zázrak, která je autorským projektem Bolka Polívky. Úsměvný živočichopis podle vlastního scénáře také režíruje a ztvární v něm nejen sám sebe v různém věku a v různých rolích, ale také třeba své rodiče. Rovněž odkaz na Vizovice dává tušit, že Sága se stane návratem k počátku, rozvzpomínáním Bolka na Bolka, holdem jeho rodičům i zmapováním dosavadní cesty vedoucí přes nejrůznější úspěchy v kariéře i peripetie osobního života až k tušeným branám, které se pozvolna otevírají… Obklopené sólo Bolka Polívky.

Hra poprvé uvedená v roce 1993 (v pražském Divadle Na Zábradlí) rozkročená mezi měšťanskou truchlohru a Alfreda Jarryho od zásadní osobnosti české porevoluční režie J. A. Pitínského. O třicet let později se k témuž textu vrací režisérka Anna Davidová, kterou s autorem pojí nejen smysl pro grotesku a poezii... Podtitulem hry je "jevištní báseň, která napršela a neuschla". Roky nic a najednou všecko. To dnes se mají oslavit třicáté narozeniny dcery Marie. To dnes chce dcera Lída představit rodině svého nápadníka Viktora a strávit s ním noc. A to dnes se domů uteče syn Jirka před vojnou. Kuchyně panelákového bytu bude praskat ve švech. Těsný bude pokoj pro dceru Marii, která se již pátým rokem straní otce i matky, těsná bude klec pro kanárka, který má na povel opakovat „německý mužský člen určitý“, a těsná bude nakonec i klasická dramatická forma. V panelákový byt se změní divadlo Reduta. V Pokojíčku se objeví šestice dospělých herců. Rodičovský pár tvoří Kateřina Liďáková a Petr Kubes. Jejich děti zahrají Isabela Smečka, Viktor Kuzník a hostující herečka, studentka JAMU, Terezie Holubová. Nápadníka Viktora, kterého trápí poměry v navštívené rodině a neustupující akné, zahraje Pavel Čeněk Vaculík.

Akademická divadelní společnost je soubor sice amatérský a nevelký, ale zato nadšený. A svou nejnovější inscenací "Vražda na Havershamském panství" chce dát svému publiku to, co od poctivé anglické detektivky, odehrávající se na venkovském sídle ve dvacátých letech, očekává. Zavražděný šlechtic, elegantní komorník, mazaný postarší inspektor, podezřele se chovající příbuzní… Od začátku premiérového představení se však proti snaživým divadelníkům všechno spikne. Jedna vtipná nehoda střídá druhou a pod tlakem všichni začínají ztrácet nervy. Rekvizity nejsou na svých místech, kulisy se nečekaně hroutí, dveře nejdou otevřít, mrtvoly překvapivě ožívají a herci jsou fenomenálně neschopní. Ovšem zde platí nepřímá úměra: čím méně talentu, tím více vůle dohrát představení až do poslední opony, a to doslova za každou cenu. Podaří se nadšeným amatérům navzdory všem nepřejícím okolnostem divákům předvést, kdo skutečně zabil Charlese Havershama? ...Báječně bláznivá komedie o nástrahách a pastech divadelního představení patří už devátý rok k největším hitům londýnského West Endu a získala Cenu Laurence Oliviera za nejlepší komedii roku 2015. V Městské divadle Brno tento nekompromisní útok na divácké bránice inscenačně uchopil jeho stálý host, režisér Mikoláš Tyc. Účinkují Marta Matějová, Kristýna Daňhelová, Milan Němec, Jiří Mach, Jonáš Florián, Martin Mihál, Jan Valeš a Jakub Przebinda.

„Nemám sebemenší důvod ztrácet nervy!“ Komedie z hereckého prostředí, ve které se nehraje „jako o život“, ale hraje o život. Inscenace podle filmového scénáře Ernsta Lubitsche a scenáristů Edwina Justuse Mayera a Melchiora Lengyela. Jedna z nejlepších válečných filmových komedií všech dob měla v divadelní adaptaci Nicka Whitbyho premiéru na Broadwayi v roce 2008. Ve válce prý mlčí múzy. To ale neplatí pro herecký soubor varšavského divadla, který se proti své vůli stane komickým hrdinou polského odboje. I když ke svým životním rolím přijdou herci díky milostným pletkám a žárlivosti jako slepci k houslím. Jejich úkol je poté jediný – sehrát nejnebezpečnější a nejpřesvědčivější part svého života. Situační komedie z doby, v níž válka vezme největšímu polskému představiteli Hamleta divadlo a on si najde nové jeviště. Je skvělou satirou i pro dnešek. Kdy se z herce může stát nečekaný hrdina. Nebo prezident… V plzeňském Velkém divadle v režii Šimona Dominika hrají Martin Stránský, Andrea Mohylová, Matyáš Darnady, Zdeněk Hruška, Jaroslav Matějka, Zuzana Ščerbová, Michal Štěrba, Monika Švábová, Pavel Pavlovský, Karel Hupač nebo Michal Pešek, Miloslav Krejsa, Marek Mikulášek, Libor Stach a David Kubát.

Hynek Čermák jako muž, který dosáhl ve svém životě všeho – i toho, co nikdo normální v životě nechce. Ale kdo je vlastně normální? Máme právo odsuzovat druhé jen proto, že se vymykají našim představám a očekáváním? Kde se v nás bere právo stanovit meze přijatelnosti? A co se stane, když existenci těchto mezí nade vší pochybnost prokáže někdo, koho milujeme a koho jsme se domnívali dobře znát? Albeeho Koza je hra výsostně provokativní – nikoli jen svou zápletkou, ale především tím, jak rozpracováním na první pohled absurdní a temně komické situace vyvolá otázky, které s dotíravostí a vervou znejistí naše představy o lásce, toleranci a rodině. Inscenaci připravil režisér Ondřej Zajíc. Dále hrají Petra Špalková, Bořivoj Čermák nebo Matěj Votoček a Vilém Udatný.

Dojít až na samou hranici snu... Komorní hra o nepatřičnosti v prostoru, čase a možná i těle. Tři výrazné osobnosti předválečné avantgardy, tři nezaměnitelné osudy, a přece tolik společného, že to nemůže být náhoda. Jediná noc na zlomu zimy a jara 1942, jediná noc v koupelně garsonky v Krásově ulici na Žižkově. Malířka Toyen zde skrývá mladého básníka židovského původu Jindřicha Heislera. Je jediným básníkem současné mladé generace, kterého uznává dlouholetý blízký přítel Toyen – výtvarník Jindřich Štyrský. Ten je však už delší dobu vážně nemocný a tuší, že o čas v tzv. budoucnosti bojuje i on. Tam venku je tma, oni sevřeni v malém prostoru a v sobě příliš mnoho vzpomínek, plánů i imaginace… Mezi prsty se přesýpá minulost, ve vodní hladině objevují se střepiny budoucnosti a z tmavých škvír vystupují horečnaté halucinace. Kde začíná prostor jedné bytosti a končí prostor druhé? Co je ještě realita a lze se s ní skutečně potýkat? Není lepší snít? A co se stane, když dojdete až samou hranici snu? JINDŘICH ŠTYRSKÝ - Jacob Erftemeijer, TOYEN - Anežka Šťastná, JINDŘICH HEISLER - Mark Kristián Hochman. Hra Martiny Kinské pracuje s reálnými motivy ze života těchto osobností. Události v ní jsou však smyšlené. Faktografii čerpá především z knihy Andrey Sedláčkové - Toyen, první dáma surrealismu (vydal PROSTOR, nakladatelství, s.r.o., Praha 2023). Ve scénáři jsou užity i citace z knihy Aloysiuse Bertranda Kašpar noci a texty Jindřicha Štyrského a Jindřicha Heislera. Inscenace bude uváděna ve Studiu Švandova divadla.

Slavné americké drama s autobiografickými prvky mistrně zachycující pomalé snímání rodinného rozvratu. Rodina jako nefunkční, ale pevná síť falešných rolí a nesplnitelných očekávání. Rodina jako sociální děloha. Otec, profesí herec, pro kterého jsou hlavní modlou peníze a zisk navzdory bolesti, kterou uctívání těchto falešných svátostí způsobuje jemu i jeho blízkým. Matka unikající z reality vztahů do závislosti na opiátech maskovaných za léky. Starší syn jako směsice nešikovné nápodoby otce, prázdného vzdoru a alkoholismu. A mladší syn, na něhož se postupně řítí bezvýchodná skutečnost... Archetypální rodinné panorama odrážející současnost zamotanou do iluze bezmezného individualismu a ekonomického růstu jako jediné spásy. A pod tím vším – obrovská touha po lásce a pochopení. Legendární text amerického psychologického realismu bude uveden v novém překladu Ester Žantovské. Inscenace režiséra Ivana Buraje, který se od sezóny 2025/26 stane uměleckým šéfem DvD. Hrají Jan Vondráček, Barbara Lukešová, Samuel Toman, Matyáš Řezníček, Štěpánka Fingerhutová nebo Táňa Malíková a Daniel Wagner.

Klasika sci-fi žánru poprvé na českém jevišti. Noční můra, nebo krásný sen? Jaký je ten krásný nový svět? Stabilita, prosperita, žádné války, bída a hlad. Žádná monogamie, protože všichni patří všem. No není to nakonec to nejrozumnější uspořádání? Děti se rodí ze zkumavky. Nikdo není nespokojený, protože jsou všichni předurčeni pro svůj budoucí úděl ve společnosti. A pokud na někoho přijde negativní emoce, je tu vždycky soma – droga na potlačení emocí, po které nenastupuje žádná nepříjemná kocovina. Bůh neexistuje, láska neexistuje, umění neexistuje. Nahradila je pocitová kina a okamžité uspokojení všech potřeb. Všichni stejní, všichni šťastní. Není to svět, ve kterém byste chtěli žít? Jenže pak vstoupí do ideální společnosti cizinec: John, který se narodil v divošské rezervaci. John ještě zná náboženství, četl Shakespeara, chce milovat, vlastnit, ale nejdřív se má začlenit do nové společnosti… Zničí on ji, nebo ona jeho? Na scéně divadla Komedie hrají Tomáš Havlínek, Renáta Matějíčková, Tomáš Krutina, Radka Fidlerová, Martina Jindrová, Tomáš Weisser, Tereza Hofová a Viktor Dvořák. Za konceptem inscenace stojí slovinský režisér Jaša Koceli.

„Popel a prach. Vlast. Jarní květy na rodných pláních. Podvod. Psychopati. Stát a rodina. Porod. Pojištění. Krematorium. Hrdinové…" Ostrov Lémnos je výjimečnou zážitkovou destinací. Klimatizace, Sex on the Beach, All Inclusive. Kdysi slavný hrdina Filoktétés zde celou věčnost přežívá jen díky svému zázračnému luku, kterým loví zvěř. Sám. Rána na jeho noze bolí, hnisá a zapáchá. Právě kvůli tomuto zranění ho na ostrově kdysi vysadili jeho přátelé a spolubojovníci vedeni lstivým Odysseem, když se plavili vyplenit Tróju. Mělo to být rychlé vítězství, teď ale jeden po druhém umírají ve válce, do které vlastně nikdo nechtěl. Zvítězit mohou jen díky Filokétovi a jeho zázračné zbrani, a tak se po deseti letech vrací zpět na Lémnos. Ostrov plný ohně a zdechlin. Dokáže mladý hrdina Neoptolemos získat Filoktéta na svou stranu a zároveň si zachovat morální integritu a hodnotovou orientaci své generace? Nebo jen pasivně přijme mocenské strategie starého patriarchálního světa? Osud celé civilizace spočívá v rukou zmrzačeného šílence... Původní česká hra kmenového autora Divadla X10 je suverénní verzí méně známé Sofoklovy tragédie. Představuje svět zasažený nejrůznějšími druhy krizí, které vyústí v dlouhodobý a ubíjející válečný konflikt. Všichni si přejí jeho konec a návrat k normálnímu životu. Jakou podobu má však tento konec mít a co je nebo není tzv. normální? Střet pragmatismu a idealismu, konflikt mezi generací naivních synů a slavných otců vyvstává s aktuální naléhavostí. Co když je sláva otců vylhaná? Zachrání nás vlastní solární panel a sandály z kokosu? Co se stane, až opustíme Lémnos? Pod režijním vedení Ondřeje Štefaňáka hrají Antonie Rašilovová, Lucie Roznětínská, Jan Bárta, Vojtěch Hrabák, Hynek Chmelařa Václav Marhold. Inscenace vznikla v koprodukci s festivalem Divadelní svět Brno.

Veselá klasická komedie o potřebě ovládat a vlastnit v netradičním pojetí. Pán z Pařezova se rozhodne vychovat si ideální ženu. Zavře ji do svého skákacího hradu (protože můj dům můj hrad) a vychovává a vychovává. Jenže v logice Molièrovy rozšafnosti přichází láska a celý plán rozvrací nebezpečná ženská emancipace. Je třeba to uhrát! Co? Všechno! Pro režiséra Michala Hábu po Peer Gyntovi představuje Škola žen druhou spolupráci s Činoherním studiem. V hlavních rolích dostávají příležitost excelovat Jan Plouhar (Arnoulf) a Barbora Váchová (Anežka). Dle účinkují Jan Hušek, Matúš Bukovčan nebo Jaroslav Achab Haidler, Lukáš Černoch a Annette Nesvadbová.

Hru August: Osage County, která se v Česku uvádí pod názvem Srpen v zemi indiánů, napsal Tracy Letts v roce 2007. V té době byl již renomovaným dramatikem a jeho hry se hrály po celém světě. Přesto ji i on sám považoval za výjimečnou, a v tomto směru se s ním shodovali také divadelní kritici. Podíváte-li se na internetu na nejrůznější ankety sestavující žebříčky nejlepších divadelních her všech dob, často tam právě tento titul najdete. Letts programově navazuje na velikány americké i světové dramatiky, volí však dnešní prostředky a hra je navýsost originální a současná. Jeho hrdinové touží po lásce a štěstí a musejí se přitom vyrovnat s vlastní minulostí a prohrami. Inscenaci režijně připravuje Petr Svojtka, který se tak po několika letech znovu vrací k práci se souborem DnV. Titul si vybral také proto, že hra nabízí celou řadu skvělých hereckých příležitostí a současně vyzývá k mohutnému inscenačnímu gestu, které sluší velkým divadelním domům, mezi které se bezesporu Divadlo na Vinohradech řadí. Pro herce je to velká výzva, zkoušení bude jistě velmi náročné, ale všichni se moc těší a celý inscenační tým pevně věří, že se společně podaří vytvořit strhující podívanou, která nenechá diváky v klidu. Dějištěm hry je rodinný dům v Oklahomě, kam se sjede široká rodina, aby pátrala po zmizelém otci. Tři sestry Westonovy se svými partnery a dětmi, nemocná matka Violet i její sestra s rodinou se tak setkávají po mnoha letech. V bizarních dialozích plných sarkastického humoru se postupně mezi řádky začne odvíjet složité předivo vzájemných vztahů. Na světlo světa pomalu vycházejí menší i větší tajemství jednotlivých postav a začíná se ukazovat, že ne vše je v rodině tak idylické, jak by se mohlo na první pohled zdát. Mýtus amerického snu se začíná rozpadat před očima, aby se ukázalo, že jediným nositelem skutečných mravních hodnot je indiánská služebná, která dokáže žít bez přetvářky a v souladu s tradicemi svého kmene. Přece jen ale existuje jistá naděje, že život půjde dál, lidé půjdou dál, i když navěky poznamenaní tím, co udělali a co se dozvěděli na sebe i na své blízké. Hrají Regina Rázlová, Andrea Elsnerová, Zuzana Vejvodová, Markéta Děrgelová, Eva Režnarová, Antonie Talacková, Daniel Bambas, Igor Bareš, Ondřej Kraus, Zuzana Matušková nebo Lucie Pokorná, Kryštof Rímský, Tomáš Dastlík, a Svatopluk Skopal.

Jiří Havelka, režisér, který se neustále trápí otázkou po podstatě, smyslu a obsahu divadla, počtvrté vstupuje na scénu Divadla Na zábradlí. Po sérii autorských, kolektivních inscenací možná překvapivě otevírá Čechovova Racka. Ve spolupráci se scénografem Dádou Němečkem vzniká rafinované scénografické řešení, které inscenování klasiky tematizuje, problematizuje a vyzývá k novému pohledu. Racek, jedno z nejvýznamnějších děl světové dramatiky, je hrou, která se na české divadelní scéně těší velké oblibě. Čechovova „komedie o čtyřech dějstvích“ láká divadelníky možná díky svému palčivému společensko-kritickému tématu umělecké seberealizace a generačního střetu v umění. Kromě toho na pozadí hlubokých lidských příběhů nese věčné motivy neopětované lásky, odcizení, osamělosti, stárnutí a nekonečného čekání na štěstí, které však nepřichází... Úprava nabídne pohled na sedm Čechovových postav oscilujících mezi svými tužbami, plány a bolestmi. Hrají Johana Matoušková, Vojtěch Vondráček, Jana Plodková, Jiří Vyorálek, Jiří Černý, Jakub Žáček a Kateřina Císařová.

Hořká komedie ze současnosti s Miroslavem Hanušem a Martinem Donutilem v hlavních rolích. Nikdy nevíte, vedle koho si stoupnete baru. Nikdy nevíte, co o vás ví a co vy nechcete vědět o něm. Třeba je to váš nenápadný soused. Ani ve snu vás nenapadne, že když se spolu dáte do hovoru, necháte nakonec i uletět letadlo na důležitou pracovní schůzku. Že vám ten rozhovor jednou provždy změní život... Daniel, úspěšná filmová hvězda, a starší Bruno, věčný smolař. Sousedé žijící ve stejném domě, a přesto v různých světech. Jejich neškodná konverzace se promění ve zrádnou hru na kočku a myš. Bruno na tu chvíli dlouho čekal. A Daniel si brzy uvědomí, že se blíží zúčtování, které daleko přesahuje toto setkání... Inscenace hry rakousko-německého scenáristy a spisovatele Daniela Kehlmanna bude uváděna v divadle Rokoko v režii Michala Dočekala. V dalších rolích uvidíte Danu Batulkovou, Sáru Affašovou, Zdeňka Vencla a Milana Kačmarčíka.