Premiéry

Zbrusu nový muzikál o prvním českém letci, který se narodil v Pardubicích a doletěl z nich až do Velké Chuchle. 13. srpna 1891 se nad Pardubicemi vznáší balón Victor Hugo s tříčlennou francouzskou posádkou, který přiletěl z Prahy jako symbolický zvěstovatel povznášejícího období lidských dějin, jež se do historie zapíše jako Belle èpoque. Osmiletému Janu Kašparovi vnukne touhu létat. Všetečný synek a nevalný školák se brzy zhlédne v nadšeném pardubickém propagátorovi vědění a všech technických i sportovních novinek, baronu Arturu Krausovi, a inspirován jeho důmyslnou ornitoptérou začne přemýšlet o konstrukci letadel... Postavu aviatika Jana Kašpara ztělesní Štěpán Pospíšil. V dalších rolích účinkují Josef Pejchal, Petra Janečková, Jan Musil, Ladislav Špiner, Eliška Jechová, Dagmar Novotná, Martina Sikorová, Alexandr Postler, Zdeněk Rumpík, Radek Žák, Tomáš Lněnička, Martin Mejzlík, David Kopecký a Michal Przebinda. K režii muzikálové inscenace byl přizván Radek Balaš.

Katurian je spisovatel, který žije v totalitě a ve své fantazii. Jeho povídky jsou temné, velmi temné, plné zločinů. Ale jsou to jen vraždy na papíře. Nestaly se. Nic jimi nemyslel. Jen je napsal. Co když se ale najednou skutečně stanou? Nebo jde jen o náhodnou podobnost s výplody jednoho vyšinutého pisálka? To by zajímalo vyšetřovatele, kteří ho právě vyslýchají. Černá groteska o hranici mezi snem a realitou, odpovědnosti za slovo, moci a manipulaci. Postmoderní detektivka, v níž jako by pohádky bratří Grimmů naporcoval Quentin Tarantino sekáčkem na maso. Martin McDonagh, jeden z nejoceňovanějších dramatiků současnosti, tne do živého a předkládá nám elektrizující výpověď o násilí, za které odmítáme nést odpovědnost. Protože jde přece jen o to odvyprávět příběh, nebo ne? V divadle Rokoko hrají Aleš Bílík, Tomáš Havlínek, Radim Kalvoda a Tomáš Dalecký. Režisérem inscenace je Tomáš Ráliš.

Hororová muzikálová komedie... Tajemný ponurý dům v ústraní kdesi za městem blízko hřbitova. Tady žije poněkud svérázná rodina Addamsů, jejíž členové si libují ve strašidelném až morbidním humoru. Jejich nejoblíbenější barva je černá a za nejkrásnější věc na celém životě považují smrt. Každodenní hrůzostrašná rutina Addamsovy rodiny se však razantně změní, když si mladá Wednesday přivede svého nového přítele Lucase. Ba co víc? Na návštěvu do této démonické domácnosti mají zavítat i Lucasovi rodiče a zamilovaná Wednesday, která je jako vyměněná, požaduje po svých příbuzných, aby se chovali normálně. Jako normální lidé – tedy úplně jinak, než na co jsou zvyklí. Při společné večeři, kde dochází ke spoustě trapných výstupů, nakonec Wednesday, aby uklidnila situaci, oznámí, že se budou s Lucasem brát, což se všemi teprve pořádně zamává… Členové podivné rodiny Addamsovy se poprvé objevili v roce 1938 v komiksu Charlese Addamse a jejich příběhy vycházely pak v časopise The New Yorker pět desetiletí až do autorovy smrti v roce 1988. Charles Addams za svůj život nakreslil přes 1 300 komiksů. V šedesátých letech se pak oblíbené postavičky dostaly i na televizní obrazovky v hraném seriálu, kde získaly jména, která jim zůstala dodnes. Muzikálová adaptace vyšla z dílny broadwayských matadorů Marshalla Brickmana a Ricka Elice, kteří napsali libreto a hudbu. Písňové texty stvořil Andrew Lippa, autor písní k muzikálu Velká ryba (Big Fish). Muzikál mohli nejprve spatřit diváci v Chicagu v roce 2009, ovšem oficiální broadwayské premiéry se dočkal v divadle Lunt-Fontanne Theatre v New Yorku 8. dubna 2010. Brněnští diváci se také mohou těšit na tuto velmi vtipnou, ironickou a lehce hororovou podívanou pro celou rodinu s notnou dávkou nadsázky a skvělými melodiemi, kterou uvede Městské divadlo Brno na Hudební scéně v režii Stanislava Slováka. Účinkují Svetlana Janotová nebo Andrea Zelová nebo Tereza Navrátilová, Alan Novotný nebo Jiří Daniel nebo Adam Kaňák, Tomáš Sagher nebo Oldřich Smysl, Esther Mertová nebo Klára Ondrůšková, Adam Gazdík nebo Josef Gazdík nebo Šimon Fikar, Lucie Bergerová nebo Lenka Janíková, Robert Jícha nebo Marek Kolář, Kryštof Helbich nebo Petr Horký nebo Matyáš Mičulka, Marta Matějová nebo Evelína Studénková, Ladislav Kolář nebo Igor Ondříček a další.

Autentická inscenace ze života Karla Gotta a Ivany Trump, celebrit, které na dálku spojoval stejný cíl: jít za svým životním snem. Stejný cíl, dvě různé cesty. Čím si mohou být podobné? Co je nutné udělat, aby se sen stal skutečností? Co má společného Jiří Panzner s Donaldem Trumpem? Je středa 21. června 2017 a Ivana Trump s Karlem Gottem spolu obědvají v Obecním domě v Praze. Oba dva právě získali ocenění Ambasador České republiky za šíření věhlasu naší země i daleko za jejími hranicemi. Můžete si o tom myslet, co chcete, ale je to fakt (a ukázaná vždycky platila a platí). Dvě různé a různě složité cesty se spojují v jednom bodě. A nejen to. Mnohé se teprve stane. Mnohé bude předmětem budoucnosti. Mimochodem: je to náhoda nebo osud, že ONA zemřela ve stejný den, kdy ON se narodil? Komu sláva zaručí věčnost? A jakou věčnost? V režii Jiřího Ondry hrají Anita Krausová, Hana Mathauserová, Richard Fiala, Jiří Panzner a Lukáš Šolc.

Štěstí je možné! Ale možná že jen na jiném místě nebo v jiném čase… Irena, Máša a Olga jsou tři sestry, které musely s otcem – plukovníkem v carské armádě – odejít z Moskvy do města kdesi daleko v ruských pláních. Otec ale zemřel, společenský život se vytratil a zatímco jejich bratr Andrej prohrává jejich společný majetek v kartách, v sestrách sílí jediná touha: odjet zpátky do Moskvy, do města jejich dospívání, kde jim jednou bylo dobře. Sebrat se, opustit celý svůj dosavadní život a odejít jen tak do velkoměsta ale není pro člověka jednoduché ani dnes, natož pro ženu v Rusku konce devatenáctého století. A tak postavy zabíjejí čas sněním a trápením se každodenností, která je tak k smíchu a přece tak nesnesitelná. Tři sestry jsou vrcholnou hrou ruského dramatika Antona Pavloviče Čechova (1860–1904) a jednou ze dvou her, které napsal pro soubor Moskevského uměleckého divadla. Drama o čtyřech jednáních mělo značný vliv na evropské divadlo a umění vůbec – a i když od autorovy smrti uplynulo sto dvacet let, jeho vliv stále trvá: z Čechovova břitkého a zároveň chápajícího pohledu na lidi vychází i přední filmoví tvůrci posledních let, jako jsou Rubin Östlund nebo Mike White. V Mahenově divadle Tři sestry inscenuje Štěpán Pácl. Hrají Štěpánka Romová nebo Zuzana Valešová, Eliška Zbranková nebo Sarah Haváčová, Kateřina Liďáková, Jakub Svojanovský, Zuzana Černá, Michal Bumbálek, Petr Kubes, Pavel Čeněk Vaculík, Roman Nevěčný, Viktor Kuzník, Ivana Milbachová, Vladimír Krátký, Zdeněk Kocián, David Kaloč a Martina Náhlíková.

Divadlo Bez zábradlí uvádí v české premiéře současnu francouzskou komedii, která získala nejprestižnější ocenění francouzského divadla – cenu Molière. Dva mladí milenci, cesta za svobodou a byt plný špionů – to vše v atmosféře osmdesátých let a rozděleného Berlína. Hra plná nečekaných zvratů, vtipných dialogů a inteligentního humoru, kde se smích mísí s napětím. K režii komedie, která bourá zdi i bránici, byl přizván režisér Petr Svojtka. Účinkují Nikol Kouklová, Karel Heřmánek ml., Jiří Hána, Dana Morávková nebo Veronika Svojtková, Martin Kubačák, Petr Pospíchal, Zbyšek Humpolec, Josef Vrána a Zbyšek Humpolec.

„Stádo nakonec vždycky vyhraje.“ Dialog skrze dopisy, které si během šesti měsíců vyměňoval populární nihilista Michel Houellebecq s kaviárovým levičákem, filozofem Bernardem-Henri Lévym, obsahuje témata hluboce filozofická i lidsky přízemní. Provokativní názorový střet semílá názory na Sartra, Kafku i na sex, na vztah k otci i k levici nebo na existenci Boha. Na jedné straně sebevědomý opálený intelektuál, na straně druhé depresivní romanopisec s věčnou cigaretou v koutku úst – jejich rozdílné názory na svět tvoří vysoce vznětlivou třaskavinu. Václav Vašák (Bernard-Henri Lévy) a Miloslav König (Michel Houellebecq) v inscenaci režiséra Jana Mikuláška.

Anděl Páně – to je božský muzikál podle stejnojmenné filmové pohádky z roku 2005. V něm Anděl Petronel – popleta a nebeský outsider putuje v doprovodu škodolibého čerta Uriáše po Zemi, aby dokázal Pánu Bohu, jak lehké je napravovat hříšníky a tím se zároveň sám nedostat do pekla. V pozemském světě způsobí spoustu zmatků, ale síla lidské lásky, pevná naděje a všichni svatí nakonec pomohou napravit vše, co Petronel pokazil. Nakonec se smí i vrátit na nebesa, protože na poslední chvíli jednoho hříšníka napraví – sám sebe! Anděl Páně je muzikálová komedie pro celou rodinu nejen v čase předvánočním. Hrají Ondřej Rychlý nebo Filip Hořejš, Marek Lambora nebo Jan Sklenář, Kateřina Marie Fialová nebo Kristýna Daňhelová nebo Ines Ben Ahmed, Lukáš Janota nebo Roman Tomeš, Jiří Korn, Petr Vaněk nebo Viktor Javořík, Anna Fialová nebo Karolína Vágnerová, Radka Coufalová nebo Veronika Khek Kubařová a další. Muzikál režijně připravil Martin Čičvák.

Černá komedie o konci višňové epochy, příběh o konci civilizace, poslední hra původem ruského dramatika Ivana Vyrypajeva, který se distancoval od své země... Děj hry se odehrává v USA, v bývalém domě manželského páru Toma a Jerry, kteří před několika lety, po smrti postiženého syna, přenechali luxusní haciendu svým sloužícím, černošským sourozencům Suzanne a Danielovi, a také strýci Bernardovi. Stárnoucí muž ovšem není úplně při smyslech, považuje se za vysloužilého ruského sluhu a cítí se zodpovědný za vše, co se aktuálně ve světě i v Americe děje. Akutní léčbu ovšem potřebuje zřejmě nejen on… Po několika letech se Tom a Jerry rozhodnou svůj starý domov navštívit. Na oslavu jejich příjezdu je uspořádán bujarý večírek, během něhož se nečekaně vyjevují komplikované a absurdní detaily z historie jak samotného domu, tak i podivné příběhy jeho obyvatel a návštěvníků. Hrdiny našeho příběhu mezi sebou pojí složité a násilné vztahy, své ohavné činy i (neškodné?) libůstky vnímají jako naprosto normální a běžné povahové rysy. Jsou ale svoboda, nezávislost a vše, co považujeme za pravdu, jen lež? Kde je vlastně napsáno, že člověk je pánem světa? Patří ruský původ mezi, ehm… těžká karmická prokletí? Možná… Ostatně Bůh posílá některé ze svých svatých přímo do pekla, aby svým světlem ozářili pekelnou temnotu v lidské hlavě. Protože mysl, to je vlastně to nejhorší peklo. A pozor – i korejští psi mají právo na život! Hrají Radúz Mácha, Pavlína Štorková, Šimon Krupa, Jindřiška Dudziaková, Vladimír Javorský, Robert Mikluš, Martina Preissová, Simona Lewandowska a  Jaro Viňarský nebo Matyáš Hadrbolec. Režíruje Kasha Jandáčková.

Irská hra, postavená na půdorysu antického mýtu o Médeině pomstě, plná tajemství a magické atmosféry. Tu noc, co se narodila, odnesla ji matka k černý labuti do hnízda a řekla: „Budeš žít tak dlouho, jako tahle černá labuť, ani o den víc, ani o den míň.“ Černá labuť umírá a Hester Swanová se nehodlá jen tak vzdát. Chce bojovat a ukázat svoji kočičí sílu... Ve hře plné tajemství a magické atmosféry pod režijním vedením Diany Šoltýsové hrají Kamila Sedlárová, Jan Vápeník, Martina Czyžová, Petr Kult, Lenka Loubalová, Maria Leherová, Jiří Zapletal, Kamila Sedlárová, Martin Klapil, František Staněk a Vojtěch Říha.

Původní notoricky známý příběh uchvácení skotského trůnu usměrnil přístup autorského týmu do podoby tří časových rovin. V nich upřel svou pozornost na tekutou pozici morálních zásad, které se proměňují v toku času. Shakespearovskou propracovanou psychologii souboje touhy a svědomí tak nahlíží prostřednictvím ztrojené ústřední manželské dvojice. Macbeth a Lady Macbeth v podobách hlubokého středověku, vrcholné renesance a v soudobém vyobrazení naskýtají možnost paralelního vývoje svých postav a náhled na měnící se povahu morálních zvyklostí... V rolích ztrojené ústřední dvojice - Macbeth a Lady Macbeth - uvidíte Františka Maňáka, Barboru Bezákovou, Františka Mitáše, hostující Šárku Šildovou, Petra Soumara a Lucii Sobotkovou. Dále hrají Stanislava Hajduková, Jakub Škrdla, Stanislav Gerstner, Josef Kundera, Tomáš Slabiňák, Lukáš Matěj, Petr Šindler a Svetlana Hruškociová. Režie Zetel.

Rozpustilá hříčka o stavbě libereckého divadla. Režisér Radovan Lipus spolu s libereckými herci oslaví tvůrce historické budovy Šaldova divadla: vídeňské architekty Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera – a Gustava Klimta, malířského génia, který pro nové městské divadlo v Reichenbergu namaloval slavnostní oponu s krásným názvem Triumf lásky. Inscenace s písničkami a živou kapelou přivádí na scénu slavné i zapomenuté hvězdy liberecké historie: továrníka Liebiega, posledního hraběte Clam-Gallase, F. X. Šaldu, ale také Gustava Sacherse, který postavil půlku města, nebo herečku Marianne Austrelitz, která se po úspěšné kariéře ve velkých německých divadlech vrací do Liberce jako do místa, kde se zamilovala – do divadla. Láska tu vůbec hraje humornou roli základní přírodní síly, ze které se rodí všechno krásné – i velké divadelní domy. Sledujeme totiž příběh tajemné dívky z Klimtovy opony – kdo asi byla oduševnělá kráska, co okouzlila devatenáctiletého studenta vídeňské akademie? Poznejte Klimtovu múzu a její Liebeřeč. Účinkují Václav Helšus, Ondřej Kolín, Eva Goldmannová, Tomáš Váhala, Markéta Tallerová, Eliška Jansová, Štěpánka Prýmková, Martin Stránský, Martin Polách, Tomáš Holý, Daniel Toman a Marek Ottl.

Nová hra Mariuse von Mayenburga je hořkou komedií o nelehkém odkazu minulosti Německa – a s tím spojených sporů o dědictví, ale také o celospolečenské vině, která prochází několika generacemi. V Berlínském divadle Schaubühne am Lehniner Platz měla premiéru na konci roku 2022 a Činohra NdB ji uvede jako první české divadlo. Téma, které se navenek zdá spojené pouze s trudným odkazem německé minulosti, je totiž velmi blízké i různým temným etapám české minulosti. Jak se vyrovnat se záhadným dědictvím? Sourozenci Nikola a Filip se setkávají v domě svého otce, který zemřel. Je čas vyklidit domácnost a rozdělit si majetek. Nic nenaznačuje tomu, že by mezi harampádím bylo něco cenného. Až do té doby, kdy na půdě objeví realistickou malbu kostelíka na pozadí letního nebe. Kde se tu obraz vzal? Je autorem malby otec, o jehož tajném koníčku nikdo nevěděl, nebo učinil výhodný nákup a zapomněl o něm říct svým potomkům? Filipova manželka však na zaprášeném plátně objeví podpis A. Hiller. Nebo je to snad A. Hitler? Tajemný obraz rozpoutá soukromé peklo plné otázek a pochybností. Jak se obraz největšího masového vraha objevil u nich doma, a je vůbec pravý? Je etické něco takového vůbec vlastnit? Jakou cenu by takový obraz měl a co by si za něj mohli pořídit? Rodina se proto rozhodne předložit obraz k odborné analýze a odhadu ceny. Účinkují Petra Lorencová, Tomáš David, Anna Glässnerová, Tomáš Šulaj a Jana Štvrtecká. Inscenaci v divadle Reduta připravila režisérka Aminata Keita.

Vdovec Harpagon žije ve svém domě obklopen rodinou a služebnictvem, ovšem šťastný není. Jeho jedinou touhu a vášeň představují peníze. A přestože je bohatý (nebo možná právě proto), je také neuvěřitelně lakomý a celou jeho existenci ovládá především strach, aby o své peníze nepřišel. Jednoho dne se jeho největší obava naplní a milovaná kasička zmizí. Kdo ji ukradl? Jeho děti, syn Kleant a dcera Eliška, které chce Harpagon oženit a vdát, ovšem nikoli podle jejich přání? Tajemník Valér, který se chce ucházet o Elišku? Dohazovačka Frosina, které Harpagon nechce zaplatit? Mladá Marianna, o níž se uchází Harpagonův syn, ale on by si ji nejraději vzal sám? Nebo někdo z přičinlivých a všehoschopných sluhů? Největší klasik francouzského komediálního jeviště Jean-Baptiste Poquelin-Molière napsal svou pravděpodobně nejslavnější komedii v roce 1668. Ač při své premiéře nevzbudila příliš velký ohlas, brzy se začala šířit po celém světě a dodnes patří k nejhranějším a nejoblíbenějším komediím vůbec. V novém nastudování v Divadle na Vinohradech titulní roli Harpagona ztvární Aleš Procházka. V režii Pavla Kheka dále hrají Aleš Petráš, Jana Kotrbatá, Ondřej Kraus, Šárka Krausová nebo Sabina Rojková, Tereza Bebarová, Kryštof Rímský, Jiří Roskot, Václav Svoboda, Jan Battěk a Jan Krafka.

Koprodukční inscenace divadla Minor a Lenka Vagnerová & Company představí známou pohádku jako taneční horor... O silném sourozeneckém poutu dvou dětí ztracených v lese, o lákavém pokušení, o lidském pochybení, o správném rozhodnutí, o odhodlání nevzdat se, o svědomí, o naději, o zle které se samo vytrestá, o zkušenostech nabytých při nesnadné cestě, o záhadných bytostech tuto cestu provázejících. Chudý dřevorubec, dvě děti a zlá macecha. Když nastane tma a děti zůstanou samy v lese, Jeníček vyleze na strom a v dálce uvidí světýlko. Postupně se objeví chaloupka z perníku, ježibaba, pec, lopata, ... To už všichni dobře známe! Když se ale do známého námětu pustí režisérka a choreografka Lenka Vagnerová a hudební skladatel Ivan Acher, bude to pořádný tanec! V inscenaci uvidíte profesionální tanečníky z Lenka Vagnerová & Company. Strhující pohyb, výrazné kostýmy, jedinečná hudba. Tohle bude jízda, že se perníková chaloupka otřese v základech! Uváděno v Minoru na velké scéně a pro děti od 7 let.

První premiérou sezony Komorní scéna Aréna je tragikomedie Yerma, jejíž autorem je současný australský dramatik Simon Stone, který se inspiroval slavnou hrou Pláňka o osudech neplodné ženy ve španělské vesnici. Tu v roce 1934 napsal španělský básník a dramatik Federico García Lorca. Stone přenesl příběh ze španělského venkova do současného velkoměsta, aby z něj vytvořil dechberoucí a zároveň velmi vtipnou hru ze života dnešních třicátníků. Yerma je úspěšná novinářka a blogerka, která prožívá pohodový vztah se svým přítelem. Když se mu zmíní, že by mohli zkusit založit rodinu, trochu ho tím sice překvapí, ale nakonec se shodnou na tom, že věcem nechají volný průběh. Tím se začne komplikovat vše, co bylo dříve přirozeně jednoduché. Cesta k mateřství se stane trnitým putováním, které zásadně ovlivní všechny zúčastněné. Ačkoli je téma víc než vážné, jiskřivě vtipné dialogy jeho tíhu dokážou odlehčit. V režii Kateřiny Duškové se můžete těšit na jeden z největších hitů současného divadla. Ústřední pár ztvární Kamila Janovičová a Michal Čapka. Dále hrají Jan Lefner, Tereza Cisovská, Renáta Klemensová a Michaela Bajgarová.

Odkrývání vrstev krajiny a příběhů jedné západočeské příhraniční ubytovny. Sem přijíždějí pracovat Poláci, Slováci, Rumuni, Srbové a další bratři a za nocí se potkávají s dušemi mrtvých, kteří stejně jako oni přicházeli, nevěda kam, a odcházeli, nevěda proč. Odkrývání ostatků ruských zajatců První světové války, původního německého obyvatelstva, dosídlenců, pohraničníků, prostitutek z východu. Ostatků, které byly nadzvednuty bagry a vzájemně promíseny při stavbě ocelových hal logistických center, která září nocí jako maják pro kamioňáky z celé Evropy. V inscenaci nové původní české hry účinkují Tomáš Čapek, Nataša Gáčová, Lukáš Černoch, Jan Plouhar, Lucia Čižinská, Barbora Váchová, Jaroslav Achab Haidler, Matúš Bukovčan, Jiří Antonín Trnka, Yehor Kondratyuk a Jan Hušek. Režíruje Klára Vosecká.

Autorská inscenace složená z autentických příběhů, divadelní dokument o kapitalizaci lásky. Ale co šedá zóna lásky, kde není ani happyend ani smrt? Lásky je mnohem víc, než si dokážeme představit. Milujeme muže, milujeme ženy, někdo má hluboký vztah se svym psem. A s heroinem to je teprve láska! Láska je všude kolem nás. Někdy má podobu kolegyně z práce, i když bezpečně víš, že nejsi lesba. Nebo cool týpka z Egypta, kam jsi utekla od dvou hypoték a sedmnácti let domácího násilí. A může být pečený kuře s kaší v azyláku začátek obrovský love story? Jen teda někdy ten amorův zásah, co všechno rozmetá, nepřijde, ale naštěstí je tu pořád ještě Tinder. Tam se nemusí uvádět, že toho super růžovýho ježka jsi měla těsně předtím, než ti po chemošce vypadaly vlasy. Nebo ano? Pět autentických příběhů v inscenaci o romantických mýtech, neviditelné ruce trhu a hledání krásy v lidskym životě. Dokumentární soap opera ve Studiu Beseda. Účinkují Lucie Andělová, Zora Valchařová-Poulová, Michal Lurie, Filip Richtermoc a William Valerián. Inscenace režisérky Barbary Herz.

Drama ze zákulisí luxusní restaurace v rytmu stejně zběsilém, jako je dnešní doba. Majitel restaurace láká hosty na luxusní pokrmy a na televizní kuchařskou hvězdu. V zákulisí kuchyně se však pod naleštěným povrchem skrývá dramatická realita. Její obraz odráží stav celé společnosti. V jakých podmínkách pracujeme? Jsme pod tlakem schopni udržet si lidskou důstojnost? A jak se chováme k cizincům a menšinám? Tři desítky herců různých národností hrají postavy, které se pomalu vaří ve vlastní šťávě. Tlak na výkon vyostřuje vztahy na pracovišti a je jen otázkou času, kdy papiňák vybuchne. „Tahle špinavá kuchyň je jako celý svět. Moc spěchu, ani nevíš, co se děje. Lidi přicházejí a odcházejí,ale nechávají za sebou jen rozčílení a hluk.“ Hra, kterou Arnold Wesker napsal na konci 50. let 20. století na základě vlastních zkušeností kuchaře ve velké restauraci, získává o šedesát let později překvapivě aktuální náboj... Inscenace Kuchyň vzniká za podpory Katedry činoherního divadla Divadelní faktulty AMU a bude uváděna jako site-specific v netradičním prostoru (3Kino Art Pasáž v domě U Nováků - Vodičkova 30). V režii Michala Dočekala účinkují Ondřej Vetchý nebo Jan Burian, Filip Kaňkovský, Zdeněk Vencl, Veronika Janků, Prokop Košař, Kostiantyn Zhyrov, Vavřinec Kratochvíl, Hubert Ludwig, František Florián, Danylo Rypalenko, Radek Lajfr, Lukáš Duy Anh Tran, Diana Komisarenko, Anna Veselá, Marek Nagl, Kateřina Měchurová, Barbora Vašíčková, Marie Anna Myšičková, Barbora Bolíková, Karolína Petřvalská nebo Alžběta Dolečková, Vera Timofeeva, Vitalii Vorkhlik a další.

Monodrama ověnčené Cenou Laurence Oliviera za nejlepší hru roku 2022 přináší mimořádnou hereckou příležitost pro Marii Štípkovou. Strhující zpověď obhájkyně Tessy Ensler se zaměřuje na to, jak moc se může lišit subjektivní zkušenost s tím, co považuje za skutečnost justice. Dynamické soudní drama, které připomíná dokonale odsýpající sportovní zápas, nechává nahlédnout do právnické taktiky a techniky kladení otázek, jež často vedou k ospravedlnění mužů nařčených ze znásilnění. Zároveň je však osobním příběhem ženy, jež i přes znalost pravidel hry náhle ztrácí víru ve spravedlnost. Na první pohled je inspirováno reálnými případy znásilnění, před nimiž zákon zavřel oči. Švandovo divadlo uvádí kontroverzní, avšak v zahraničí divácky velice úspěšný titul v české premiéře rok od prvního uvedení v londýnském Divadle Harolda Pintera. Na repertoáru studiové scény se jedná o další titul, jenž se nezdráhá vyjadřovat k nejednoznačným a palčivým tématům současného společenského diskurzu. Inscenace režisérky Lucie Ferenzové.