Premiéry

Nervy v zákulisí, pohoda na jevišti? Nikoliv! V malém anglickém divadle právě probíhá poslední večerní zkouška komedie Bez roucha. Napětí houstne, režisér Lloyd Dallas je nervózní, herci zapomínají text, dveře nejdou otevřít a talíř se sardinkami se stává nevyřešitelnou rekvizitou. Ač jde o oddechovou frašku, je souhra všech herců naprosto zásadní, vše musí šlapat jako hodinky. Jenže divadlo není idylickým místem. Když se k obvyklým problémům při zkoušení přidají i komplikované a nedořešené vztahy mezi jednotlivými herci, je o pořádné drama postaráno. Britský dramatik Michael Frayn (*1933) napsal brilantní situační komedii, vtahující nás přímo do útrob divadelního zákulisí, kde umožňuje divákům nahlédnout pod pokličku tvůrčího procesu s velkou dávkou humoru a nadsázky. Dnes už legendární komedie Bez roucha (1982) je příležitostí pro herecký koncert, v němž mají jednotlivé postavy možnost neustále vystupovat a vstupovat do svých rolí, pohrávat si s „hereckými šuplíky“ i se schopností okamžité improvizace. To vše je navíc kořeněné lehkým sarkasmem a několika porcemi nakládaných sardinek. Komedii z divadelního prostředí, kde lze těžko předem odhadnout, zda se budete více bavit tím, co se děje na jevišti, anebo v zákulisí, bude režírovat Lukáš Brutovský. V komedii účinkují Hana Tomáš Briešťanská, Petra Lorencová, Hana Drozdová, Štěpánka Romová, Tomáš Šulaj, Jakub Svojanovský, Tomáš David, Vladimír Krátký a Michal Bumbálek. Inscenace bude uváděna v Mahenově divadle.

Podvod je umění... Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc. Neexistuje místo, kde byste na ně nenarazili. A jediný, o co jim jde, je vaše kreditka. Myslíte si, že vy by byste jim nenaletěli? O kolik se vsadíme? Divadelní encyklopedie autentických šmejdských scénářů, kterými se nám každý den snaží vyluxovat účet, peněženku nebo sebevědomí. Sedmá inscenace Divadla NoD sestavená z autentických přepisů scénářů a postupů zlodějů a podvodníků. Jediná spolehlivá metoda jak se scénářům bránit je znát je... V inscenaci režiséra Janka Lesáka uvidíte Nelu Cikánovou Štefanovou, Martina Cikána, Ladislava Kardu, Jana Strýčka a Aleše Hrdličku.

Autorská inscenace režiséra Dodo Gombára se svébytnou dramatickou formou věnuje další významné osobnosti spjaté s Vysočinou, je inspirovaná neuvěřitelným životním příběhem Suzanne Renaud (1889 Lyon – 1964 Havlíčkův Brod). Jméno francouzské básnířky, spisovatelky a překladatelky Suzanne Renaud je nedělitelně spjato se jménem jejího manžela a překladatele, básníka a výtvarníka Bohuslava Reynka. Manželé Reynkovi jsou pak v českém kontextu spjati s rodinným sídlem v Petrkově na Vysočině. Naplněný životní příběh a komplexní osobnost Suzanne Renaud zrcadlí mnoho přitažlivých témat, od obecně lidských až po společensko-historická, od niterně duchovních až po ta ryze praktická. Suzanne je tím nejsilnějším a nejznělejším hlasem hovořícím o tiché a obětavé síle žen (a manželek), které se staly oporou a samozřejmou součástí svých slavných mužů. Obrovská síla obětavé duše, souznění dvou básnických osobností, ale i nepochopení a disharmonie. Vytržení z kořenů, šťastný život mezi Grenoblem a Petrkovem a pozdější několikanásobný exil. Vysočina jako domov i vyhnanství. Nemožnost i nutnost psát. A v první řadě pak láska a pokora jako světlo vysvobozující z přítmí... Titulní postavu ztvární Lenka Schreiberová, Bohuslava Reyneka pak Marián Chalány. Dále hrají Vít Hofmann, Michal Kraus, Jakub Škrdla, Lucie Sobotková, Šárka Býčková, Zdeněk Stejskal, František Maňák a Ondřej Šípek.

Emil je vojenský historik, přestože nebyl na vojně. Místo angličtiny studoval ruštinu a němčinu, takže nikdy nepovýšil. Jeho nadřízená je „nehorázná bestie“ Diana. Napsal rozsáhlé Dějiny rakousko-uherské armádní hudby, které nikdy nevyšly tiskem. Jeho nejdražší Felix, pták loskuták, zná historii, hovoří latinsky a zpívá Beatles, ale nedočká se televizní show. Manželka Milka je melancholická a denně luxuje. V jejich bytě se střídají mladé podnájemnice a všechny jsou si něčím podobné. Kamarád ortoped mu léčí bolavou páteř, ale v poslední době propadl nebezpečným obsesím. Život by byl k nepřežití, nebýt „a little help from my friends“. Inscenaci hry slovenského dramatika Viliama Klimáčka v pardubickém divadle uvidíte v režii Filipa Nuckollse. Účinkují Alexandr Postler, Romana Chvalová, Eliška Jechová, Matěj Štrunc, Ladislav Špiner, Martina Sikorová, Dagmar Novotná, Petr Borovec a Michal Przebinda.

Mystický muzikál v české premiéře. Edward Bloom je obyčejný muž, avšak neobyčejný otec. Svému synovi Willovi vždy vyprávěl o svém životě příběhy plné fantazie, krásy, lásky a dobrodružství, historky se hemžily čarodějnicemi, obry, mořskými pannami a hrdinskými činy, které překračovaly hranice uvěřitelnosti. Tak ze svých vyprávění vystavěl v očích svého syna mýtus nesmrtelného hrdiny. Dospělého Willa však už otcovy fantastické příběhy nebaví a trvá na racionálním, nikoli fantastickém popisu jeho života. Když se Edwardovo zdraví zhorší a Will se dozví, že se svou ženou Josephine budou mít vlastního syna, rozhodne se Will jednou provždy odhalit otcův „pravdivý“ životní příběh, aby se dozvěděl, kdo je jeho otec doopravdy… Velká ryba je silný a kouzelný muzikál o příbězích, kterými určujeme svou identitu. O tom, jak je fantazie v lidském životě důležitá a že uvnitř okamžiků opravdové lásky můžeme žít navždy, o tom, že magii můžeme objevit i v nejobyčejnějších chvílích našich životů. Broadwayský muzikál Velká ryba (Big Fish) vychází z románu Daniela Wallace Velká ryba: Román mytických rozměrů (Big Fish: A Novel of Mythic Proportions) z roku 1998 a z oceňovaného filmu Tima Burtona Velká ryba (Big Fish) z roku 2003. Autorem scénáře k muzikálu, který spatřil světlo broadwayských ramp v Neil Simon Theatre v roce 2013, je John August, jenž je také autorem filmového scénáře a je podepsán jako scenárista pod dalšími Burtonovými filmy, jako jsou například Karlík a továrna na čokoládu (Charlie and the Chocolate Factory, 2005), Mrtvá nevěsta (Corpse Bride, 2005) či Frankenweenie (2012). Poutavá hudba a vtipné písňové texty pocházejí z pera Andrewa Lippy, jenž stojí také za hudební složkou muzikálu The Addams Family. Na Hudební scéně v režii Stanislava Moši hrají Lukáš Janota nebo Aleš Slanina, Daniel Rymeš nebo Marco Salvadori, Radka Coufalová nebo Tereza Navrátilová, Míma Krajčová nebo Eliška Skálová, Ondřej Halámek nebo Dušan Vitázek, Alan Novotný nebo Jiří Ressler, Marta Matějová nebo Markéta Sedláčková, Eliška Horňáková nebo Dagmar Křížová, Martin Mihál nebo Kristian Pekar, Marek Hurák nebo Rastislav Širila, Gabriela Karmazínová nebo Nikol Kratochvílová, Robert Jícha nebo Tomáš Sagher, Kryštof Helbich nebo Matyáš Mičulka, Esther Mertová, Nikol Wetterová, Barbora Slaninová, Simona Šeligová, Diana Velčická, Renáta Mrózková, Nikol Kratochvílová nebo Gabriela Karmazínová, Jiří Daniel, Richard Pekárek, Petr Drábek, Marek Kolář, Ondřej Komínek a Patrik Földeši.

Čapkův prorocký obraz v režii Michala Dočekala v hlavní dvojroli s Miroslavem Donutilem. Do společnosti na pokraji války a s nacionalistickým vládcem v čele přichází z Číny pandemie nemoci, na niž není lék. Připomíná vám to něco? Ne, nejde o shrnutí posledních let, ale o výchozí situaci slavného dramatu Karla Čapka z roku 1937. Když doktor Galén proti bílé nemoci lék nalezne, má pro jeho distribuci jedinou podmínku: své tajemství vydá, pokud se všechny vlády dohodnou na mezinárodním míru. V zemi, kterou vede nacionálně militantní Maršál, se zdá taková podmínka nemyslitelná. Maršál cítí jako svou svatou povinnost skrze válku pozvednout národ. Zbrojí se a mnozí na zbrojení vydělávají. Galén odmítne léčit, zachraňuje jen ty nejchudší, bezbranné. Jde o morálně oprávněný akt občanské neposlušnosti? Nebo je odepření pomoci nemocným podobně fanatický krok jako Maršálovo zuřivé zbrojení? A nejsou tihle zdánliví oponenti spíš dvě strany jedné mince než černobílé protiklady hrdiny a padoucha? Jak poznamenává Karel Čapek ve své předmluvě: Ve světě války sám Mír musí být tvrdým a neústupným bojovníkem. Karel Čapek po uvedení Bílé nemoci čelil útokům v novinách i anonymním dopisům. Kontroverzní názory obsažené v jeho hře vzbudily debatu o pacifismu v době národního ohrožení i o povaze nacionalismu. Až zarážející aktuálnost Bílé nemoci vyvolává otázku, zda se dokážeme ze své minulosti poučit… V dalších rolích účinkují Eva Salzmannová, Tomáš Milostný, Milan Kačmarčík, Kryštof Krhovják, Radek Melša a Kristýna Jedličková. Inscenace bude uváděna v divadle ABC.

Anatol je mladý, okouzlující, lehkomyslný a trochu melancholický muž, který má velkou zálibu v seznamování se se ženami. Jeho dobývání nelze nepodlehnout, ale je to výlučně on, kdo si vybírá partnerky a řídí své milostné vztahy? Není jeho sebevědomí a nezávislost pouhý sebeklam, stejně jako pestré album milenek, ze kterého si vybírá každý týden jinou? Bystrým pozorovatelem Anatolových komplikovaných vztahů je pragmatický přítel Max, který dokáže veškeré jednání komentovat s nebývale ironickým nadhledem. Hra je prvotinou rakouského lékaře, prozaika a dramatika Arthura Schnitzlera (1862–1931), která kritizuje morálku vídeňské společnosti na přelomu století. V šesti konverzačních epizodách se Schnitzler pozastavuje nad milostnými dobrodružstvími titulního hrdiny se ženami odlišného půvabu, stáří, charakteru a společenského postavení, které spojuje jediné – pozvolná emancipační proměna. S vtipem se pak soustředí na Anatola, jakožto zástupce mužského pohlaví, které je rozčarováno a zaskočeno tím, že jsou ženy „najednou“ v jednání ráznější a sebevědomější. Humoristické dramatické miniatury režíruje Peter Gábor, který téma konfrontace žen a mužů akcentoval již v komedii Mirandolína. Premiéra proběhne v divadle Reduta.

Osvobozující komedie o životě, na který může někdo nahlížet i tragicky. Vždy záleží na úhlu pohledu. Mezi nebem a zemí se může totiž odehrávat karneval života plný snů a lásky, anebo také ne. Není snadné se rozhodovat mezi citem a rozumem. No a někdy je prostě lepší se všemu od srdce a s lehkostí zasmát. Mě nezadusíš je adaptovaný a nově inscenovaný text původní divadelní hry Druhý břeh. Hlavní postava hry, Tereza, je roztrojenou osobností. Tři součásti jedné ženy se spolu dohadují o iluzích a omylech, které si nejmladší neuvědomuje, prostřední nepřizná a nejzralejší velkoryse chápe. V životě totiž není snadné rozhodovat se mezi citem a rozumem, tím spíš, když vám do něj vstupují osudoví muži. Po boku oblíbené herečky a tentokrát i režisérky Evy Holubové se objeví její dlouholetý kolega Petr Čtvrtníček. Diváci se mohou těšit také na Terezu Gübelovou, Karolínu Holubovou a Matěje Paprčiaka. Premiéra proběhne na Malé scéně divadla Studio DVA.

Provokativní hra skotské autorky o stavu současného divadla a krizi patriarchátu. Známý režisér nabídne mladé autorce, aby pro něj napsala hru. Obdivuje její talent a její bouřlivou kritiku společnosti. A taky se ji pokusí políbit. Opravdu se to stalo nebo je to jen námět pro novou hru úspěšné autorky? Věčný střet mezi režisérem a autorem, souboj mezi mužem a ženou, dnešní svět, ve kterém se mění staletí nastavená pravidla...a samozřejmě publikum, které touží po zábavě a dramatických koncích a na něhož je třeba brát ohled. Cenami ověnčená hra s úspěchem dobyla řadu evropských scén a nyní ji v české premiéře uvede mladý režisér Adam Svozil. V komorním prostoru Na Půdě hrají Eliška Brumovská, Teresa Schel, Daniela Šišková, Pepa Honzík a Pavel Oubram.

Pohybově-obrazová inscenace vychází z nezveřejněných deníků výjimečného režiséra Petra Lébla (1965-1999), který byl jednou z nejvýznamnějších uměleckých osobností českého divadla devadesátých let. A to nejen profesionálního (sedm let vedl Divadlo Na zábradlí), ale i amatérského, kde v osmdesátých letech začínal. Kromě toho, že do českého divadla přivedl - a jako jeden z mála během své krátké kariéry důsledně zkoumal - postmoderní přístup k umění, byl také komplexní, složitou personou, která nás dodnes fascinuje svou vášní pro divadlo i totální oddaností tvorbě. O Léblovi vzniklo několik knih (jedna už dokonce za jeho života) a jeho pracovní život je bohatě zdokumentován, pro tuto inscenaci je však východiskem jeho soukromý deník z posledního roku života, který předčasně ukončil sebevraždou. Máme tak před sebou nejen fascinujícího tvůrce, ale i nešťastně zamilovaného člověka, často ztraceného, leckdy na pokraji šílenství, zmítaného milostným citem a doslova oslepeného láskou. Diváci se můžou těšit na jevištní zpracování naplněné vášně pro umění a nenaplněné vášeň pro jiného člověka. Nepopisné, ne-realistické obsazení hlavní role - Lébla v jedné z jeho mnoha podob ztvárňuje tanečnice Tereza Ondrová - vylučuje životopisný přístup: nabízíme vnitřní pocity převedené v jazyk těla, ale i hudební čísla, scény smutné i veselé, scénicky obrazivé i dialogické. Jak už to tak v postmoderním divadle bývá… Inscenace režisérky Daniely Špinar.

Populární komik a jeho dva oddaní fanoušci. Hotelový pokoj. Alkohol, drogy – a pak jedno nemilé překvapení. Mistrně napsaná hra britsko–australského autora Joea Penhalla plná ostrých a chytrých dialogů nekompromisně zkoumá vnitřně perverzní vztah baviče a těch, kteří se baví. Příběh si bere na mušku vztah celebrity a bulváru, kde jsou postavy na obou stranách ochotny v zájmu udržení se na vrcholu zradit sebe sama. Populární televizní bavič v podání skvělého Karla Zimy se střetává s dvojicí bulvárních novinářů, kteří z něj pomoci lsti chtějí vylákat materiál pro sólokapra. Jenomže bavič má také své zájmy. Rozehrává se partie, ve které se pozice ovládajícího a ovládaného v nečekaných zvratech mění tam a zpět. Hra plná vtipných dialogů se dotýká otázek etiky, vykořisťování a osobní zodpovědnosti. Karel Zima, Dana Morávková a Jan Řezníček v režii Tomáše Mašína.

Vůbec první divadelní zpracování tzv. Nečasovy mise! Autorský projekt osvědčeného režijně-dramaturgického tandemu, jinak též vůdčích osobností Divadla DRAK, kteří už v D21 stvořili výrazné inscenace CLOUD a Emil čili O Háchovi. Tentokrát se zaměří na další historické téma, které se však naší současnosti dotýká možná více, než bychom si přáli. To téma lze pracovně nazvat „muži kolem Mnichovské dohody”. S poněkud kontroverznějším a na posouzení složitým tématem se dramaturg a autor Tomáš Jarkovský s režisérem Jakubem Vašíčkem potýkají zodpovědně, ale také se svým nezaměnitelným smyslem pro humor... Hrají Ivana Huspeková, Hana Mathauserová, Daniel Čámský, Ondřej Pavelka a Petr Pochop.

Garry Essendine, herecká hvězda a miláček londýnského publika ve třicátých letech minulého století, se chystá odjet na velké turné po Africe. Jeho přípravám však brání stále více okolností. Jedna z jeho mladých milenek – Garry je totiž notorický sukničkář – se do něj beznadějně zamiluje, jeho bývalá žena Liz – kterou naopak stále miluje Garry – se k němu nechce vrátit, jeho příznivkyně Lady Saltburnová se stále dožaduje schůzky a mladý dramatik Roland si bez ohledu na cokoli přeje, aby Garry hrál hlavní roli v jeho nové, „vysoce umělecké“ hře. Situace dostoupí vrcholu, když se Garry rozhodne řešit skutečnost, že jeden z jeho blízkých přátel spí se ženou druhého. Výsledkem je, že dotyčná žena zatouží po něm – a věci se jako ve správné komedii mohou dále komplikovat. Garry je zkrátka velké dítě, herec na jevišti i v životě, okouzlující svým šarmem i nesnesitelný svou sebestředností. A přece potřebuje, aby se kolem něj jako planety kolem Slunce stále pohybovala skupina věrných přátel, neboť bez nich Slunce pohasíná. Bavíme se, když vidíme „hvězdu v nesnázích“, a dojímá nás, když se snaží uchránit svůj malý svět spřízněných duší, který potřebuje ke své práci. Legenda anglické komedie Noël Coward si roli Garryho Essendina napsal v roce 1939 pro sebe a exceloval v ní v různých inscenacích po dalších dvacet let. Po něm v této roli zářili další prvotřídní angličtí herci jako Albert Finney, Peter O'Toole, Ian McKellen nebo Andrew Scott… Je s podivem, že se tato báječně chytrá a jiskřivá konverzační komedie, se kterou na jeviště vstupuje duch idylické předválečné Anglie, na českých jevištích ještě nikdy nehrála. MdB ji na své Činoherní scéně uvádí v české premiéře s Igorem Ondříčkem v hlavní roli. Dále hrají Ivana Vaňková, Evelína Studénková, Alžběta Janíčková, Lenka Janíková, Jakub Przebinda, Jan Brožek, Jiří Mach, Jan Valeš, Andrea Zelová a Jana Musilová. Inscenace režiséra Mikoláše Tyce.

Po mnoha letech se vrací na české jeviště vrcholné dílo španělské renesanční dramatiky, tentokrát pod názvem Vzpoura lásky (v minulosti se též uváděla jako Ovčí pramen či Vzbouření na vsi) v novém překladu Anežky Lipusové. Velký milostný příběh odpírané lásky, hrdinské i méně hrdinské činy, romantické peripetie a souboj dobra a zla, to všechno se podařilo Lope de Vegovi vtěsnat do jedné z jeho nejlepších her. Námět čerpal ze skutečných událostí, které se odehrály roku 1476 právě ve vesnici Fuente Ovejuna. Tehdy se tato svobodná osada vzbouřila proti svému pánu a hromadně se postavila za svá práva. Příběh je ovšem zpracován velmi moderně, dalo by se říci, že v duchu toho, jak jeho autor sám žil. Lope de Vega byl totiž pravým předobrazem romantického hrdiny. Jeho život byl plný milostných vzplanutí, vzestupů i pádů, věznění, vyhnanství i slávy. To se samozřejmě odrazilo i v jeho díle a Vzpoura lásky je toho zářným příkladem. Velmi umně tu dokázal propojit dobrodružné a milostné zápletky s dramatickými scénami, nechybí ovšem také spousta nadsázky a humoru. To vše dělá z této hry dílo velmi živé a opravdu aktuální, navzdory tomu, že od jeho napsání uplynulo více než 400 let. Hrají Aleš Procházka, Markéta Děrgelová, Sára Rychlíková, Andrea Černá, Tomáš Dastlík, Viktor Javořík, Daniel Bambas, Dominick Benedikt, Ondřej Kraus, Kryštof Rímský, Petr Matyáš Cibulka / František Beleš, Tomáš Pavelka, Antonie Talacková, Jan Krafka, Pavel Rímský, Jiří Šesták, Jaroslav Satoranský, Zdeněk Palusga, Stanislav Moskvin, David Steigerwald, Barbora Poláchová, Sára Černochová, Jan Battěk, Václav Šamárek a Jiří Maryško. K režii inscenace byl přizván umělecký šéf hradeckého Klicperova divadla Pavel Khek.

Černá komedie Martina McDonagha, oceněná prestižní Olivier Awards za nejlepší hru roku, se odehrává koncem 60. let ve Velké Británii, kde byl právě zrušen trest smrti a kde se druhý nejslavnější kat Jejího Veličenstva potýká s otázkou, co dál. V mrazivé grotesce se rozvíjí střet starého a nového světa i příběh katů, kteří si svou práci tak trochu vzali domů. Platí rčení ”Konec dobrý, všechno dobré” i v případě popravy? K režii byl přizván Ondřej Sokol, který tuto hru již inscenoval v pražském Činoherním klubu. V brněnské inscenaci účinkují Petr Halberstadt, Eva Novotná, Václav Šanda, Nicole Halberstadt, Jaromír Dulava, Radim Fiala, Jakub Uličník, Boleslav Polívka, Jaromír Barin Tichý, Norbert Komínek a Luděk Horáček.

“Někdy se vlastně připravuju o svobodu já sám. Třeba tím, že odkládám nějaký rozhodnutí. Že se bojím toho, co bude.“ Nové téma, nové triky, nová show. Losers Cirque Company přichází s akrobaticko-taneční koláží o překonávání strachu, prolamování bariér a hledání vnitřní svobody. Jsme loutky nebo loutkovodiči? Na tuto otázku se budou snažit nalézt odpověď protagonisté Losers Cirque Company. Zbavte se všech pout a vydejte se na jediné místo, kde můžete být opravdu nespoutaní! Do Divadla BRAVO! Velkým tématem Nespoutaných je i vnímání vnitřní svobody v průběhu lidského života. Performeři: Sára Stoulilová, Ester Josefina Vandasová, Adam Rameš, Petr Dlugoš, Petr Dvořák, Tomáš Pražák, Marek Petráček, Andrej Lyga a Lukáš Borik.

Komorní hra francouzského dramatika Victora Haïma o životě samotném. V neobvyklém prostoru se potkávají žena a muž. Ona je zmatená a unavená. On nekompromisní rozhodčí s řadou otázek a úkolů. Začínají hrát hru, která je postupně sbližuje. Ale o co se vlastně hraje? Společně se roztáčejí ve zběsilém valčíku otázek a odpovědí plných ironie a nadsázky. Jestli jste ve škole uvažovali o tom, k čemu vám v životě bude matematika, tahle hra vám odpoví. Valčík náhody nastudoval Michal Vajdička a půjde o českou premiéru. "Valčík otázek a odpovědí" herecky ztvární Klára Sedláčková-Oltová a Jan Sklenář. Inscenace vznikla v rámci komorní dramaturgické řady Krátká Dlouhá a bude uváděna v intimním prostoru divadelní kavárny.

KRIZE SE BLÍŽÍ! NASTAT MŮŽE COKOLIV! LEPŠÍ JE PŘIPRAVIT SE NA VŠECHNO NEŽ SE NEPŘIPRAVIT VŮBEC! Jevištní adaptace prózy českého básníka píšícího pod pseudonymem, jenž velmi přítomnou a vlastně „banální“ situaci dokázal popsat se vzácně vídanou otevřeností vybízející k zamyšlení nad hlubšími souvislostmi. Rozpad vztahů, rozchod a rozvod. Rozvrat společnosti. Otevřenost v prázdnotě, v temnotě – pojmenování bolestí. S odstupem, s důsledností, s humorem. Mladý muž odchází od rodiny, od své ženy, s níž má dvě děti, dvojčata, a najde si mladší ženu, se kterou navazuje vztah... V režii Jana Mikuláška hrají Jan Hájek a Miloslav König. Inscenace bude uváděna v prostoru Eliadovy knihovny Divadla Na zábradlí.

Slavné pohádkové poetické drama českého spisovatele a dramatika Julia Zeyera z roku 1896 mělo svou divadelní premiéru o dva roky později v Národním divadle v Praze. Od té doby se na českých scénách objevuje pravidelně. Příběh lásky dvou mladých lidí ze znepřátelených rodin má kořeny ve slovenské lidové pohádce. V krutosti a syrovosti, která je tomuto dílu také vlastní, připomíná pohádky bratří Grimmů, některými dějovými prvky se podobá Shakespearově nejslavnější tragédii Romeo a Julie, námět hry je však ještě starší a celosvětově rozšířený... Julius Zeyer vdechl tomuto dílu tak krásné básnické hodnoty, že nikdo jiný než český divák nemůže více a lépe Radúzovi a Mahuleně porozumět. V plzeňském divadle se bude jednat o výjimečný projekt, v němž bude rovnocenně spolupracovat činoherní soubor spolu s operním souborem DJKT. Režie se ujme kmenový režisér činohry Národního divadla Brno Štěpán Pácl, hudební nastudování pak bude mít na starosti dirigent a umělecký šéf Opery DJKT Jiří Petrdlík. Hudební složka inscenace, která nebude jen okrajová, ale zcela zásadní, bude vycházet z díla Josefa Suka, jenž Zeyerovu pohádku zhudebnil. Antonín Dvořák o tomto jeho díle řekl: „To je muzika z nebe.“ Titulní role mladých milenců ze znepřátelených rodin ztvární Matyáš Darnady a Eliška Vocelová, v další rolích se objeví Martin Stránský, Apolena Veldová, Pavel Pavlovský, Jan Maléř, Andrea Mohylová, Jana Ondrušková a další. Pěveckých partů se zhostí v alternacích Jan Tejkal, Jakub Turek, Ivana Klimentová a Radka Sehnoutková.

Luboš Veselý a Bohdana Pavlíková jako muž a žena, Studio Švandova divadla jako jejich byt a divák jako tichý návštěvník. Jeden den a řada malicherných konfliktů, neokázalých projevů lásky a propadů do bohatého vnitřního světa, v němž ožívají vzpomínky a mísí se s realitou všedního dne. Muž a žena, jimž se svět v průběhu let vtěsnal do jediného bytu. Dva trosečníci na penzijním ostrově, kteří jsou jeden druhému majákem. Zazvoňte, nechte se pozvat na návštěvu a nahlédněte do soukromí dlouholetého páru od probuzení až po ulehnutí do postele. Autorská inscenace, jejíž hrdinové musí čelit namísto dramatickému osudu překážkám obyčejného života jako je oblékání z pyžama, správné rozřazení léků, či zachování si zdravé paměti. Inscenační tým pod vedením režiséra Daniela Hrbka vás provede labyrintem dlouholetého partnerského soužití, se všemi jeho radostmi i strastmi, otázkami existenciálními i komickými ve svém každodenním stereotypu, tichými rituály i obrannými výkřiky. To podstatné se odehrává beze slov...