HaDivadlo

Inscenace zpracovávající autobiografickou prózu francouzské antropoložky a spisovatelky. Mimořádně upřímný záznam vnitřního boje je obhajobou zranitelnosti, důležitého předpokladu porozumění, ale taky zkoumáním toho, kde leží hranice „lidského“. Srpen 2015, Kamčatka. Antropoložka Nastassja Martin je při výzkumném putování napadena medvědem. Útok přežije s vážným zraněním tváře. Zraněný medvěd, kterého udeřila cepínem, utíká zpátky do divočiny. Touto událostí začíná léčebný proces, o jehož prvním roce Nastassja podává svědectví. Popisuje zacelování nejen rány, ale i svého světa, rozpadlého mezi divočinou Kamčatky a takzvanou „západní civilizací“...

Hra inspirovaná prací a osudem britského matematika, logika, kryptoanalytika a zakladatele moderní informatiky a počítačové vědy Alana Turinga, jenž byl roku 1952 byl obviněn a souzen kvůli své homosexualitě a nakonec si ve svých 42 letech vzal život. Q samo se sebou uzavře sázku o Alanovu duši. Alan je podroben řadě rafinovaných testů a zkoušek, které mají prověřit jeho lidství. Alan stvoří homunkula a odhalí velká tajemství přírody. Alan zažije prudké milostné vzplanutí, které se nápadně podobá bitvě o záchranu představivosti. Alan se naučí několik užitečných iluzí. Kdo je tady Poutník, kdo Všudybud a kdo je Mámení? Má myšlení nějaké meze? Co se nachází za hranicemi citu? Je Alan člověk, stroj nebo buzerant? Jak byste vy uspěli v real life CAPTCHA* testu...?

Známé francouzské drama. Devadesátá léta. Úspěšný, svobodný a bezdětný třicátník Louis přijíždí za svou rodinou z Paříže na venkov. Domů jezdí čím dál sporadičtěji a od poslední návštěvy uběhlo už spoustu času. Přijíždí, aby se svěřil se svým velkým a tíživým tajemstvím. Matka, mladší bratr, který zůstal, aby o ni pečoval, jeho manželka a mladší sestra. Ticho, rozpaky a váznoucí konverzace. Všude je spousta práce a všichni jsou vyčerpaní. Kde hledat energii pro porozumění a kvalitní vzájemné vztahy, když žijeme v permanentně odkládaném vyhoření? Rodina jako konfrontace očekávání od sebe i od druhých. Rodina jako touha po přijetí. Existuje správný život...?

Autorská inscenace o nejasné hranici mezi netknutou přírodou a tím, co si do ní lidstvo projektuje. Scénický experiment, který se pokouší uchopit krajinnou oblast jako námět pro divadlo. Moravský kras je uzákoněný jako chráněná krajinná oblast, ohraničené, vymezené a korigované území. Je také záznamníkem tisíců let lidské činnosti. Co se stane s Moravským krasem, až z planety zmizí člověk? Existuje ještě vůbec divočina? Komu patří paměť, kterou jsme uložili do hlubin ponorné řeky Punkvy? Nerostné bohatství poznamenala těžba a průmyslová tradice, z lesů se naopak stalo projekční plátno městských snů o přírodě, do které lze zavítat na oddechovou návštěvu. Adamov a Blansko. Lokální folklór, mýty a příběhy...

Autorská adaptace románu „Felix Austria“ (2014) oceňované současné ukrajinské autorky. Může být blízkost ve vztahu toxická? A lze překonat svůj původ? Stanislavov, město v srdci Haliče 1900: Rakousko-Uhersko. Dvě ženy, paní a její služebná. Příběh téměř sesterského vztahu ukrajinské služebné Stefanie a dědičky rodinného sídla Adely z polsko-německé rodiny se drolí do fragmentů mezilidských her, úskoků i drobných radostí. Chystání stolu a vzájemná blízkost. Vstup okolních postav (farář, nápadník, prodejce ryb, kouzelník) a nabývání společenských rolí Stefanie a Adely. Hodování. Milostné hry a touha po „šťastném“ Rakousku. Západ. Pokrok a nedořešená minulost…

Autorská scénická mozaika jedné dovolené ve válečných časech. Tři bývalí spolužáci z divadelní školy jedou spolu na dovolenou. Jeden z nich bere i svoji mladší přítelkyni a její kamarádku. „Benátky. Rok 2022. Válka na Ukrajině. Město na vodě. Bydlení v cizím bytě. Airbnb. Terasa, společná večeře z lokálních potravin, volné rozhovory a letní těla. Plynutí dovolené. Dokážeme se dnes uvolnit...?“

Rodina. Neděle. Diskuze po obědě. Tři generace...

Slavná debutová komedie rakouského bouřliváka. Obraz odstrkované vrstvy společnosti, interiér domácí defektní demokracie. Důchodkyně Greta, Erna a jejich služebnice Marjánka na konci svých propracovaných životů. Seschlá těla u stolu a jediná svobodná činnost, kterou lze provozovat bez omezení: mluvení. Dialog se mění v monolog a soucit byl kolektivně spláchnut do záchodu. Jak se zabavit? Kam se pohnout? Je vůbec potřeba někam chodit? Každý má právo na svou smrdutou historku...

Ikonický text ruského realistického dramatu. Útulný interiér z přelomu 19. a 20. století jako symbol zlatého věku rodiny. Slušní lidé a čajový servis. Život s jasnými hranicemi mezi tím, co je venku a co vevnitř. Práce jako ochrana těchto hranic. Otec rodiny – Vasil Vasilijevič Bezsemenov pronajímá byty mladým lidem. Nemá rád dlužníky, dobrodruhy ani židy. Petr by chtěl dostudovat práva a mít práci. Taťána by chtěla, aby jí Nil naslouchal a také aby ji miloval. Nil chce, aby přišel nový a spravedlivější svět. Polja chce jít do divadla...

„Vernisáž“ našeho ideálního domácího soužití. Michal přivezl do kvartýru spoustu desek ze Švajcu – a dokonce elektrický loupač mandlí! A co ty? Píšeš ty vůbec ještě? Bedřich (zachmuřený a vyhaslý) neví. Čeká. A čas protéká – třicet minut jako tři dny. Jak žít (s) pravdou, jak dál tvořit, když to vypadá, že adresát chybí?

Hra slavného ruského dramatika. V domě na ruském venkově se schází společnost. Profesor Serebrjakov dovršil svoji práci, odchází na důchod. Vlastní totiž dům. Vrací se z města zpět na venkov. Celý život se zabýval uměním, realismem. A Váňa pracoval celý život pro Serebrjakova, obětoval se. Teď je čas konečně tomu všemu porozumět, čas být konečně spolu. Všichni by dům chtěli chápat jako domov, jenomže všichni trpí a každý zoufale hledá ve světě těl a jazyků svoji pravdu a i ta ztrácí na věrohodnosti. Jakákoliv jistota se roztéká. Všechno obaluje cynismus – jazyk ztracených...

Dramatizace románu mladé české prozaičky o jednom osudu zlomeném dějinami, o vině Čechů a Němců, o tom, zda je možno odpustit a porozumět. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi „odsunuta“ společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Jako jedna z mála přežije vyčerpávající pochod a zachrání se při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století...

Krojovaná revolta: od obětavé tvrdohlavosti k tvrdohlavé oběti. Maryša podléhá mechanizmům společnosti, ve které žije, a spoluvytváří je. Je obětí tvrdohlavosti a tvrdohlavě trvá na oběti. Je hrdinkou proti svojí vůli a z vůle boží vražedkyní. Je zarputilost, která ji ovládá, dědičná, nebo je výrazem silné osobnosti? A vražda, kterou dnes ráno spáchá, je logickým vyústěním okolností nebo morálním apelem pro další generace?

Proměny 20. století v HaDivadle - hra druhá - Nový věk. Počátek nového věku - nová teorie vesmíru. Jestliže vše, co se pohybuje, neustále ovlivňuje všechny ostatní pohyby, celá věc se značně komplikuje.

Šest aktovek, výjevů z Führerova života. Od jeho mladické touhy studovat na vídeňské akademii až po jeho pád Třetí říše. Groteskní perzifláž, kde všechno je možné. I to, aby se Hitler setkal na brněnském nádvoří se Stalinem a Taborim, i to, aby prožil poklidné stáří jako úspěšný malíř v Jižní Americe.

Vánoční příběh o tom, jak děti najdou radost a dospělí se dočkají klidu na duši...