Z tiskových konferencí

Velmi neobvyklou premiéru představí Divadlo Minor. Pod hladinou ticha je název inscenace, která pojednává o světě Neslyšících a dotýká se i tématu kochleárních implantátů. Vánoční příběh neslyšící dívenky je určen především slyšícím divákům, i když znakový jazyk v inscenaci samozřejmě nemůže chybět. Pohádkovou paralelou příběhu, která se v inscenaci objevuje, je osud Andersenovy Malé mořské víly. Příprava inscenace byla pro soubor poměrně náročná, mimo jiné herci absolvovali kurz znakového jazyka.

„Kdo mě znáte, víte, že ambici, aby se o neslyšícím světě více vědělo, mám! Uvědomila jsem si, jak těžké je nepřemýšlet z pozice většiny, kterou předsudky nutí vnímat jinakost jako nedostatek a která nechápe, že může existovat skupina lidí, která byla stvořena k tomu, aby neslyšela, a jako taková je stejně úplná a dokonalá jako ti ostatní,“ říká režisérka Apolena Vynohradnyková.

Apolena Vynohradnyková je první divadelní režisérkou v Čechách, která se systematicky věnuje divadelnímu tlumočení do znakového jazyka, resp. jiných forem přibližování divadla komunitě Neslyšících. Její první stínově tlumočená inscenace byl Saroyanův Tracyho tygr. Za tuto inscenaci získala na mezinárodním festivalu Neslyšících v Mnichově Cenu Salvia. Dále uvedla dramatizaci románu R. Brautigana V melounovém cukru, která byla tlumočena do znakového jazyka formou zónového tlumočení. Před dvěmi lety zrežírovala svou oblíbenou Trnkovu Zahradu, ve které tlumočníci do znakového jazyka hráli hlavní postavy a slyšící herec je „daboval“.

„Když jsem dostala v Divadle Minor za úkol udělat inscenaci na vánoční téma, svět ticha se mi stal inspirací větší, než jsem si myslela. Paralela s Malou mořskou vílou, která žije v tichu pod hladinou, se přímo nabízela,“ prozrazuje Apolena. „Mojí hrdinkou se tak stala dívka Anička, která je talentovanou malířkou, žije se svými také neslyšícími rodiči v paneláku a noří se do svého tichého světa fantazie. Jak to tak bývá, zamiluje se. Ne do prince, ale muzikanta, zatouží slyšet jeho zpěv, a proto se rozhodne podstoupit operaci. Skončí to sice podobně jako u Andersena, ale nebojte, happyend bude. Reálný i tichý svět se v povídce doplňují i vlastně potlačují, z tohoto kontrastu mohou vznikat i situace plné humoru, jiné povedou snad k zamyšlení. Vím, že v komunitě Neslyšících je téma kochleárních implantátů velmi diskutované, znám se s několika neslyšícími rodinami, které se často potkávají se sociálními problémy, ale inscenace Pod hladinou ticha nechce být přednáškou o kochleárních implantátech, nečekejte ani psychologické rozbory. Spolu s herci a výtvarníky jsem se zaměřila především na metaforickou a symbolickou rovinu tématu, která by byla pro děti plně srozumitelná.“

Hlavní roli Aničky ztvární Andrea Kalců. „Hned od naší první spolupráce na Tracyho tygrovi mi bylo jasné, že to je člověk, který patří na jeviště. Andrea, přestože je nedoslýchavá, je totiž víc herečkou, než si sama myslí!,“ směje se režisérka.

Pod hladinou ticha je inscenací pro slyšící o Neslyšících. Tak jako ve většině inscenací Minoru ani v této nemůže chybět živá hudba a k nejdůležitějším složkám inscenace bude patřit výprava, která se pokusí vizuální barevností a doprovodnými projekcemi promlouvat skrz jeden z jazyků malířky Aničky a její fantazie.
Jelikož je velký zájem ze strany Neslyšících, Apolena Vynohradnyková připraví pro tyto diváky i plně tlumočenou modifikaci inscenace. Minor uvažuje také o diskusních setkáních nad tématem po představení.

Dramaturgyně Petra Zámečníková ještě upřesňuje, jak je to s podtitulem „vánoční povídka“: „Inscenaci Pod hladinou ticha sice dáváme tento podtitul, ale Vánoc jako takových se přímo netýká, jen příběh se odehrává během Adventu, který je časem přání. Anička potká toho svého „prince“ – muzikanta na předvánočním koncertu a hned má o svém velkém přání jasno. S příběhem se také podíváme, jak mohou probíhat Vánoce v rodině, kde jsou Neslyšící, kde klid je přirozenou věcí. Hlasitost, hlučnost je bohužel jedním z projevů trávení vánočních svátků, a tak bychom chtěli ukázat, jak velkým darem pro spokojené prožití Vánoc je právě klid.“
Ovšem pak se přeneseme k silvestrovským dělobuchům, což bude první zvukový vjem Aničky po operaci...

„Ale tuto inscenaci budeme hrát normálně po celý rok,“ upozorňuje Zdenek Pecháček, ředitel Divadla Minor. „Už jen pro to tvůrčí úsilí, s nímž se Apolena do projektu pustila. Když jsem viděl tlumočeného Tracyho tygra nebo znakovanou Zahradu, bylo mi jasné, že Apolena umí i takovou tématiku zpracovat velmi poeticky a tak, aby to bylo zajímavé pro všechny. Inscenace Pod hladinou ticha vlastně předznamenává, jak dál s dramaturgií našeho divadla, co hrát pro dětského diváka. Dnešní doba nám dala odpověď. Nový směr by chtěl rozvíjet něco jako vzdělávání dětí prostřednictvím divadla, poukazovat na problémy výchovy, učit dovednostem, které děti ztrácí, určitou formou nastavit dnešním dětem zrcadlo...“

Na závěr jednoduché, ale trefné doporučení Zdenka Pecháčka, jak o vánočních svátcích docílit ticha: Zkuste si taky někdy vypnout televizi...