Nora

65 %.

Inscenaci nemohu upřít kvality, její nastudování se vyznačovalo promyšlenou režijní koncepcí, dobrými (T. Novotná) až výbornými (T. Šulaj a J. Josková) hereckými výkony, nicméně jako celek na mě právě koncepce M. Františáka působila velice nevěrohodně (spousta scén vyzněla úplně jinak, než autor zamýšlel). Asi největší potíž jsem měl s hlavní postavou Nory, vývoj její proměny nebyl kontinuální. Plusové body za výpravu a hudební složku.

Tento režijní výklad Nory zdá se mi poněkud nešťastným... Aneb oceňuji kvalitní řemeslo, leč sdělení inscenace mě zcela minulo.

Téma ve své době pokrokové hry není dnes už zdaleka tak zajímavé. Režisér M. Františák přišel s pozoruhodným výkladem. Nenásilně pozměnil některé charakterové vlastnosti a v souladu s nimi i oživil a za pomoci nespočtu nápadů a oživení částečně posunul vyznění některých scén. Každý patrně režisérův nezvyklý výklad nepřijal, ale kdo mu přišel na chuť, mohl si odnést silný zážitek. V inscenaci do sebe všechny složky zapadaly. Herecké ztvárnění výborné, v souladu s koncepcí. Prvotní nezvyk v projevu T. Novotné vystřídalo sledování zajímavého vývoje. Vynikající T. Šulaj a Z. Trčálek.

Pro mě osobně asi dosud nejzajímavější Františákova režie. Měl jsem trochu pochybnosti, zda lze toto Ibsenovo drama dostatečně aktualizovat. Hradišťská inscenace mi ale dokázala, že to možné je. Nehraje se tu o ženské emacipaci, režisér staví do popředí lež a přetvářku v mezilidských vztazích. Funguje to především díky bezchybnému a často originálnímu výkladu jednotlivých postav. Velmi slušné jsou i herecké výkony (nejlepší mi přišel Tomáš Šulaj v roli Torvalda), atmosféru zdařile dokresluje hudba i scéna. (více v článku na blogu)