Lukrécie

64,99 % Miniatura, jež je mi s každým dalším zhlédnutím sympatičtější, takže jsem od původního "No tak si Satoranský zkusil alternu, budiž mu to přáno." přes "No, vlastně na tom něco bude." dostal až k ocenění východiska, tedy poskytnutí prostoru Lukrécii. Souhlasím však s Pavlou Haflantovou, že aby inscenace vyzněla v plné síle, potřebovala by zvuková složka řádnou péči.

Scénická báseň s podmanivým výkonem Marie-Luisy Purkrábkové. Nemohu souhlasit s kolegou Holubcem, hudební složka mi přijde pro vyznění inscenace velice zásadní. Až se jednou potká dobrá akustika s přesným zvukařem, půjde o nezapomenutelný zážitek.

Natolik pocitová záležitost, že ani netřeba slov. Ostatně i Lukrécie jich nepoužije mnoho. Projekce s hudbou jsou spíše doplněním atmosféry, než že bych v nich objevil nějakou souvislost s utrpením Lukrécie. Ovšem právě atmosféra je druhou podstatnou stránkou krátkého experimentu. Porovnávám velký prostor s malým, kde jsem představení viděl, a rozhodně se přikláním ke komornímu místu, kde navíc lépe vyzní i první důležitá stránka inscenace, což je výkon Marie-Luisy Purkrábkové. Pocity Lukrécie předává nejen svými pohybovými prostředky, ale je to i v očích... Krátký, leč intenzivní zážitek!!!