Thyestes

Eva Stehlíková svými (často prvními) českými překlady zabraňuje, aby antické hry římských autorů zůstaly navždy zapomenuty. Římské tragédie jsou však příliš zatížené dobou, v níž byly napsány. Platí to nejen o přežité formě, ale také o obsahu s minimem nadčasovosti. Při mimořádné snaze se lze dobrat ucházející inscenace. Má se však smysl s takto problematickými látkami utkávat? Scénické čtení či skica, kde byl přednes herců umocněn efektním hudebním doprovodem, byl rozumný kompromis, jak nabídnout užší skupině fajnšmekrů ojedinělou možnost setkání s tímto dílem.