Her Master´s Voice

Téma násilí fyzického i psychického, páchaného ženami na mužích, se na jevišti neobjevuje často. Škoda, že ho tvůrci rozmělnili zbytečnou snahou o jeho zlehčování. Můj dojem je ovšem z první reprízy a je možné, že inscenace mezitím přece jen "zvážněla."

Tak tohle se tak docela nepovedlo, text Markéty Bidlasové se Vojtěchu Štěpánkovi rozpadl do sledu působivých leč izolovaných scén, výslednému dojmu nepomohlo ani to, že se (alespoň při mé repríze) hrálo pro první řadu (ve třetí řadě si divačky stěžovaly, že nic neslyší (a já ve čtvrté měl často též problém slyšet vše), navíc sklon hlediště v kombinaci s částmi odehrávajícími se na zemi měnil občas dění v rozhlasovou inscenaci).

Hra M. Bidlasové proti sobě staví dvě rozdílné ženy. Jedna vede klidný rodinný život, druhá bere život na lehkou váhu, jejím denním chlebem jsou „zhýralosti“ všeho druhu. Náhoda tomu chce, že se ženy střetnou. První z nich přepadne mesiášský syndrom a chce za každou cenu dívce pomoci, ač ona nemá zájem. Zda je za tím jen touha pomoci bližnímu, či se chce i ona sama těmito činy osvobodit od rodiny, není z inscenace patrné. E. Vrbková Andělu vykresluje pečlivě, její proměna ze spokojené ženy v trosku je přesvědčivá. Naopak K. Leichtová zůstává v jedné poloze, text jí však nic jiného neumožňuje.