Zpráva
Divadlo Palace přichází v době adventní a vánoční s dárkem pro své malé i velké diváky: s něžnou výpravnou rodinnou inscenací vánočních her českého baroka Český Betlém. Inscenace obrazivou formou popisuje příběh narození Ježíška, vč. událostí, které mu předcházely, i které následovaly. Bonusem je tzv. Rajská scéna a světový unikát tzv. Rakovnická hra vánoční, která popisuje hádku pastýřů a králů u jesliček o to, komu se narodil Ježíšek, zda bohatým nebo chudým. Premiéra proběhne 29. listopadu 2019.
Text inscenace zachovává tradiční biblickou fabuli a má formu jakýchsi zastavení u jednotlivých dějových faktů. Kromě zmíněné Rakovnické hry vánoční vychází ze hry Václava Kozmánka (1607–1679) Actus pobožný o Narození Syna Božího, Pána našeho, Ježíže Krista, jak jej sepsal V. F. Kozmanecius. Části textu citují i jesličkovou obchůzkovou hru z Benecka. Inscenace zachovává i tzv. Rajskou předehru, pojednávající o stvoření světa, prvotním hříchu a následném vyhnání z Ráje, čímž se diváku názorně vysvětlí důvod seslání Božího Syna na zem. Následují všechny uzlové scény 1. části Nového zákona: Zvěstování Panně Marii, Zvěstování Josefovi, Svatba Josefa a Marie, Sčítání betlémského lidu, Cesta do Betléma a hledání noclehu, Narození Ježíše, Zvěstování Pastýřům, Klanění Pastýřů, Králové před Herodem, Hádka Pastýřů a Králů, Klanění Králů, Zvěstování Králům, Herodův rozkaz, Útěk svaté rodiny do Egypta, Vraždění neviňátek, Herodova smrt, Návrat z Egypta. Kromě tradičních sakrálních postav se objeví i postavy typické po české prostředí: Vopovědník, Ďábel (komická postava), Smrt, Drabanti, Sousedi.
Nedílnou součástí inscenace jsou i další fenomény českých Vánoc – laskavý humor a především zpěvnost. Tu zastupuje 17 koled - mj. Narodil se Kristus Pán, V půlnoční hodinu, Půjdem spolu do Betléma, Nesem Vám noviny, Syn Boží se narodil, Tedy poženem atd. - a dále několik pastorálních kantoských písní (Chtíc, aby spal od Adama Michny z Otradovic či Spanilá z archy holubičko od V. K. Hollana Rovenského).
Formálně inscenace plně využívá prvků lidového divadla a barokní ikonografie. Výtvarná stránka a choreografie (především gestika) je silně inspirována výtvarnými mistry renesančního, manýristického a barokního umění. Snahou je navrátit Vánocům jejich původní smysl, připomenout naše kořeny a ukázat starý biblický příběh v nelomené a nezkomolené formě bez postmoderních a zlehčujících prvků.
České Vánoce jsou do značné míry světovým kulturním unikátem. K jejich fenoménům patří něžný humor, velká zpěvnost (od kantorské pastorální skladby až po lidové koledy), spojení vánočního a pašijového motivu a již připomenutou slavnou vánoční scénu s Pastýři a Králi, která se posléze rozšířila do vánočních her celého křesťanského světa.
Hlavním smyslem inscenace je navázat na částečně zpřetrhané vazby naší společnosti na své kořeny, oživit tradici oslavy Českých Vánoc v tradičním duchu, zmírnit ataky Dědů Mrázů, Santa Klausů a jiných cizorodých prvků na náš národní fenomén a ukázat něžnou nikterak nepřevácenou formou pravý smysl Vánoc: Narození děťátka, zrození NADĚJE.
Inscenace je vhodným doplňkem hodin českého jazyka a literatury, občanské výchovy, výtvarné a hudební výchovy a nábožensví. V případě zájmu je možné zprostředkovat besedu-přednášku o vánčních hrách a vůbec i českých vánočních zvycích a tradicích.
zdroj zprávy: Miroslav Král
Text inscenace zachovává tradiční biblickou fabuli a má formu jakýchsi zastavení u jednotlivých dějových faktů. Kromě zmíněné Rakovnické hry vánoční vychází ze hry Václava Kozmánka (1607–1679) Actus pobožný o Narození Syna Božího, Pána našeho, Ježíže Krista, jak jej sepsal V. F. Kozmanecius. Části textu citují i jesličkovou obchůzkovou hru z Benecka. Inscenace zachovává i tzv. Rajskou předehru, pojednávající o stvoření světa, prvotním hříchu a následném vyhnání z Ráje, čímž se diváku názorně vysvětlí důvod seslání Božího Syna na zem. Následují všechny uzlové scény 1. části Nového zákona: Zvěstování Panně Marii, Zvěstování Josefovi, Svatba Josefa a Marie, Sčítání betlémského lidu, Cesta do Betléma a hledání noclehu, Narození Ježíše, Zvěstování Pastýřům, Klanění Pastýřů, Králové před Herodem, Hádka Pastýřů a Králů, Klanění Králů, Zvěstování Králům, Herodův rozkaz, Útěk svaté rodiny do Egypta, Vraždění neviňátek, Herodova smrt, Návrat z Egypta. Kromě tradičních sakrálních postav se objeví i postavy typické po české prostředí: Vopovědník, Ďábel (komická postava), Smrt, Drabanti, Sousedi.
Nedílnou součástí inscenace jsou i další fenomény českých Vánoc – laskavý humor a především zpěvnost. Tu zastupuje 17 koled - mj. Narodil se Kristus Pán, V půlnoční hodinu, Půjdem spolu do Betléma, Nesem Vám noviny, Syn Boží se narodil, Tedy poženem atd. - a dále několik pastorálních kantoských písní (Chtíc, aby spal od Adama Michny z Otradovic či Spanilá z archy holubičko od V. K. Hollana Rovenského).
Formálně inscenace plně využívá prvků lidového divadla a barokní ikonografie. Výtvarná stránka a choreografie (především gestika) je silně inspirována výtvarnými mistry renesančního, manýristického a barokního umění. Snahou je navrátit Vánocům jejich původní smysl, připomenout naše kořeny a ukázat starý biblický příběh v nelomené a nezkomolené formě bez postmoderních a zlehčujících prvků.
České Vánoce jsou do značné míry světovým kulturním unikátem. K jejich fenoménům patří něžný humor, velká zpěvnost (od kantorské pastorální skladby až po lidové koledy), spojení vánočního a pašijového motivu a již připomenutou slavnou vánoční scénu s Pastýři a Králi, která se posléze rozšířila do vánočních her celého křesťanského světa.
Hlavním smyslem inscenace je navázat na částečně zpřetrhané vazby naší společnosti na své kořeny, oživit tradici oslavy Českých Vánoc v tradičním duchu, zmírnit ataky Dědů Mrázů, Santa Klausů a jiných cizorodých prvků na náš národní fenomén a ukázat něžnou nikterak nepřevácenou formou pravý smysl Vánoc: Narození děťátka, zrození NADĚJE.
Inscenace je vhodným doplňkem hodin českého jazyka a literatury, občanské výchovy, výtvarné a hudební výchovy a nábožensví. V případě zájmu je možné zprostředkovat besedu-přednášku o vánčních hrách a vůbec i českých vánočních zvycích a tradicích.
zdroj zprávy: Miroslav Král
Další zprávy
Novou scénu DJKT rozzáří jeden z nejzábavnějších klasických muzikálů posledního půlstoletí
(Divadlo J. K. Tyla Plzeň, 27.11.2024)
Maminko, můžu jít tatínkovi na svatbu? Divadlo pod Palmovkou uvede irskou černou komedii U Kočičí bažiny
(Divadlo pod Palmovkou, 23.11.2024)
Kahudova Bytost v režii Kamily Polívkové
(Divadlo X10, 22.11.2024)
Divadlo Kalich se naplní nadějí
(Divadlo Kalich, 22.11.2024)
Hravý Smetana: Má Vlast poprvé jako divadlo...
(Jatka78, 21.11.2024)