Zpráva

Proslulým muzikálem Cabaret se uvedou studenti Divadelní fakulty JAMU ze čtvrtého ročníku Ateliéru muzikálového herectví doc. Sylvy Talpové. Jeden z nejúspěšnějších titulů muzikálové historie bude mít hned dvě premiéry v Divadle na Orlí a to 24. a 25. ledna vždy v 19 hodin. Inscenace v režii Martina Vokouna má totiž nadvakrát alternovanou hlavní ženskou roli Sally Bowlesové.

Alternace je podle režiséra logickým krokem, protože scénář nabízí tři výrazné herecké příležitosti pro dámskou část souboru. „V ročníku máme čtyři herečky, proto jsme přistoupili k alternaci, aby si celý zmíněný kvartet zahrál,“ vysvětlil Vokoun, V hlavní úloze se vystřídají Kristina Jurková a Kristina Kubačková.

Příběh o milostných vzplanutích několika hrdinů se odehrává v Berlíně třicátých let, tedy na pozadí nastupujícího fašismu. Americký spisovatel Clifford Bradshaw si zde najde podnájem a vydělává si vyučováním angličtiny. Zamiluje se do lehkomyslné kabaretní zpěvačky Sally. A tato hlavní ženská figura by podle režiséra brněnské inscenace měla být ponejvíce neuchopitelná. „Kouzlo této postavy spočívá v tom, že je to chvíli kabaretní diva a chvíli křehká bezbranná holka, která neví, co si počít. Je to femme fatale, která vstoupí Cliffovi do života a zanechá tam nesmazatelnou stopu, A jak už to v případě takových osudových lásek bývá, stejně rychle jako se objeví i zmizí. Je to typ ženy, kterou bychom chvílemi chtěli profackovat, ale stejně tak ji musíme milovat A to je na ní právě těžké a zároveň přitažlivé,“ přiblížil svůj pohled mladý režisér.

Skladatel John Kander, autor písňových textů Fred Ebb a libretista Joe Masteroff veleúspěch svého díla uvedeného v roce 1966 v newyorském Broadhurst Theater ani nečekali. Představení v režii Harolda Prince získalo sedm cen Tony, včetně nejlepšího muzikálu, zůstalo na repertoáru tři roky a dočkalo se více než 1160 repríz. Když se o šest let později objevila filmová verze režiséra a choreografa Boba Fosseho s Lizou Minnelli, Joelem Greyem a Michaelem Yorkem v hlavních rolích, získala okamžitě osm Oscarů.

Cabaret dnes tedy představuje už jednoznačnou klasiku žánru muzikálového divadla. „Nesnažíme se tedy hledat za každou cenu nějaký novátorský přístup, ale naopak poctivě naplnit obsah díla a jeho téma,“ poznamenal Vokoun. Díky nárůstu populistických a nacionalistických stran v dnešní Evropě není nebezpečí nacismu opět tolik nereálnou záležitostí podobně, jako tomu bylo v Berlíně třicátých let. Předlohu podle divadelníků už pro tento fakt není třeba aktualizovat, paralely s dneškem jsou více než zřejmé. „Děj by ani nevyzněl, kdybychom ho z dobového kontextu přesadili do současnosti. Nárůst extremistických stran a hnutí (ať už nalevo či napravo) je v dnešní Evropě velkou hrozbou a je to jedním z důvodů, proč jsme tento titul vybrali. Diváci si onu silnou paralelu s dnešním děním v Evropě najdou i bez násilné aktualizace,“ dodal režisér.

Divadelní výprava k inscenaci Cabaret vznikla ve spolupráci s Městským divadlem Brno, Divadlem Barka a Střední školou stavebních řemesel Brno Bosonohy. „Zapůjčili jsme si jednotlivé kusy nábytku a kostýmů. Jinak se stěžejní část výpravy vyráběla přímo pro naši inscenaci. Chtěl jsem po scénografce Adéle Vajdíkové, abychom se celou dobu drželi konceptu divadla na divadle. Celá naše inscenace se tak odehrává v prostředí berlínského Kit Kat Klubu. Když se ocitáme kupříkladu ve vlakovém kupé nebo v penzionu slečny Schneiderové, používáme vždy jen nějaký fragment onoho prostředí. Pořád se tedy pohybujeme na hranici reality a kabaretního čísla,“ poznamenal ke svému konceptu režisér. Také Vajdíkové kostýmy určila móda třicátých let v Německu, ale také zmiňované divadlo na divadle a prostředí kabaretu.

Inscenátoři ve skladbě a nastudování hudebních čísel s Karlem Albrechtem vycházeli z původní verze muzikálu. Na diváka tedy čeká kolem dvaceti hudebních čísel. „Ubrali jsme jednu píseň Kabaretiéra, protože nám přišlo, že děj spíše retarduje, než aby ho někam posouvala. Inscenace bude mít něco kolem dvou a půl hodiny včetně přestávky,“ uvedl režisér.

Vokouna osobně na proslavené muzikálové látce ponejvíce zaujaly tři výrazné motivy. Vedle konstatované politicko-sociální aktuálnosti rezonující s dnešní dobou, to byly zejména vztahy či přímo láska dvou lidí, kterou ovlivňuje doba a okolnosti. „Třetím pro mne nesmírně přitažlivým motivem pro mne bylo samo prostředí kabaretního divadla a ono slavné show must go one,“ doplnil Vokoun. Vše podle něj výstižně shrnuje věta, kterou si mladí divadelníci zvolili jako motto své inscenace: „Byl jednou jeden Kabaret s jedním Kabaretiérem, a bylo jednou jedno město zvané Berlín v zemi zvané Německo, a byl konec světa… A já tančil se Sally Bowlesovou, zatímco kolem se řítily dějiny.“
Reprízy muzikálové novinky se v Divadle na Orlí odehrají v následujících termínech:
po 28. 1., út 29. 1., st 30.1., čt 31.1., pá 1.2., po 15.4. út 16.4., st 17.4., po 13.5. a v út 14.5.

zdroj zprávy: Luboš Mareček