Z tiskových konferencí

Autor a režisér v jedné osobě Tomáš Svoboda přináší na Fidlovačku svůj divácky nejúspěšnější text - Srnky, který si získal diváckou oblibu jak u nás, tak zejména v sousedním Polsku, kde se počet repríz už dá počítat na stovky. Tomáš Svoboda hru Srnky napsal někdy v době, co byl poněkud nestandardně vyhozen z Divadla Rokoko. Spanilou jízdu Srnek pak odstartovalo vcelku nenápadné scénické čtení hry v olomoucké Tramtarii (2009) a ještě před tím hra byla oceněna 3. místem v dramatické soutěži o cenu Alfréda Radoka. Groteskní komedie plná outsiderů s ještě kurióznějšími osudy, než máte vy, se po uvedení v Městském divadle Kladno (2012), libereckém Divadle F. X. Šaldy (2014) a brněnském Divadle Bolka Polívky (2016) …a v Polsku v Krakově a Lodži… tak konečně dočká i své pražské premiéry.

režisér Tomáš Svoboda, Aneta Krejčíková, Vanda Chaloupková a Eliška Jansová

Srnky jsou žánrově nezařaditelné. Někdo si v tom najde pohádku s dobrým koncem. Jiný v tom bude vidět stylovou podobnost s komediemi Petra Zelenky. Celková atmosféra hry zas může parodicky upomínat na Schimmelpfennigovu Arabskou noc. A jinak je to celé absurdní propletenec. Dirigent, který touží vystupovat na Pražském jaru, ve skutečnosti ale řídí jen operetní orchestr v Ostravě. S jeho životem ještě víc zamává osudová nehoda s tragikomickými následky, která svede jeho kroky s dalšími nešťastníky. Mykologem, který ze strachu z vlastní výšky chodí neustále ohnutý, takže v sobě objevil talent k hledání hub. Vynálezcem, který má na kontě řadu odmítnutých vynálezů, či úředníkem, který obsedantně podléhá svým erotickým fantaziím. A samozřejmě nechybí ani jejich ženy, milenky a „zaučovatelky“. Cesty všech se jedné noci nečekaně protnou a jejich příběhy najdou rozuzlení díky srnkám, které se objeví bůh ví odkud…jako deus ex machina. Svobodova hra kombinuje dialogy a narativní prostor každé z postav, originálně si pohrává s jazykem a využívá nečekaných dějových zvratů.

„Srnky jsou o lůzrovství, kdy máte v sobě nějakou představu, abyste zjistili, že jste ještě větší debil, než si myslíte. Představa nemusí přitom být zas tak vadná. Na scénu přicházejí lidé, kteří mají rozpor sami v sobě. Právě na něm jsou vystavěné čtyři příběhy. Jejich cílem je napovědět, zdali by nebylo lepší se probudit a jít něco dělat, nečekat, až se něco samo stane. Autorita, která je nad námi, nám tu pomoc často i nabízí…,“ vysvětluje základní princip hry Tomáš Svoboda.

...došlo i na ukázku "práce s hlavou"...

Očekávanou otázkou je, bude-li se nová inscenace lišit od těch předchozích. „V principu rozhodně ne,“ říká Tomáš Svoboda. „Jiný je prostor, mnohem větší, takže z malé píčoviny se na Fidlovačce stane velká píčovina, což berte i jako žánrové označení. Ale v případě takové hry především záleží na osobnostním humoru, který do inscenace herci vloží.“

Aneta Krejčíková, Vanda Chaloupková, Eliška Jansová, Kateřina Krejčíková

Zvláštností chystané inscenace na Fidlovačce je, že se v ní objeví herci, kteří už v kuse již hrají na jiných scénách, a to Josef Polášek (coby dirigent Petr) a Eliška Jansová (která tentokrát nastudovala jinou postavu, než kterou ztvárnila v Liberci). S Josefem Poláškem bude dirigenta Petra alternovat Vasil Fridrich, který se nechal slyšet, že v něčem podobném, jako jsou Srnky, ještě nehrál: „Já myslím, že autor chtěl napsat skutečnou divadelní hru, a když se mu to nedařilo, řekl si, že z toho udělá zvláštní hru. Díky naší razantní herecké interpretaci si toho ale nikdo nevšimne.“
„Nikdy jsem nezkoušel tak bizarní inscenaci,“ komentuje svůj pocit Lukáš Rous (mykolog Patrik).
„Já jsem díky této hře vynalezl smysl života,“ dodal Václav Šanda (vynálezce Aleš).
„My si z té hry děláme srandu, ale to jsou obrovské příběhy, které řeší základní lidské problémy. Já jsem to nejdříve četl jako tragédii. A plakal jsem. Ale nakonec to bude legrace,“ myslí si Martin Písařík (úředník Karel).
A srnky si o hře pochopitelně nemyslí nic, když jsou jen srnky.
.