Skleněný pokoj

Skvělá činohra pojednávající o osudu rodiny ve vile Tugendhat. Zaujaly mě filmové střihy, pěkné kulisy a kostýmy. Herecké obsazení je vynikající, avšak nejvíce se mě dotkly scény Ivany Vaňkové, Petra Štěpána, Svetlany Janotové a Radky Coufalové. Výkony těchto herců mě často dohnaly k slzám. Inscenaci by podle mého názoru prospělo malé zkrácení, jinak mě však příběh jednotlivých postav bavil a až do konce nepustil.

Hodne verne knize a naproto nepodobne filmu. Po zhlédnutí představení dávám 90%. Dlouho mě nic tak nedostalo. Ivana Vaňková (ač ji nemám ráda) excelentní. Brečela jsem 4x

v TV

78%
záznam
Román Simona Mawera by mě normálně nezajímal. Jako románová fikce, odehrávající se v sice exkluzivním prostoru, avšak evidentně jako čistě vztahové drama by u mne zastání asi nenašlo. Jako divadelní adaptace však přitahuje pozornost tvarováním prostoru pouze světlem, využívání výjimečnosti místa zdůrazněním nábytkovými solitéry (ty zelené Barcelony jsou prostě krásné) a samozřejmě i herecké výkony P. Vitázkové, P. Štěpána, I. Vaňkové a M. Isteníka.
Tak jen doufám, že Tugendhat uvidím alespoň letos, snad.

Toto představení mě naprosto okouzlilo, tentokrát především dokonalou až takřka filmovou proměnlivostí scény (přidala jsem za ni k hodnocení 10%) Knihu jsem zatím nečetla, takže nemohu posoudit, nakolik se povedlo její zpracování do divadlení hry.

velice zajímavé režijní zpracování, jednotlivé obrazy se střídají téměř filmovým tempem. Poutavý, zajímavý příběh a i některé herecké výkony stojí za povšimnutí.
=mohl bych vidět znovu

Přesně tato hra má být (kvůli vazbě na město, kvůli kvalitní předloze i kvůli značce Tugendhat) v Brně na repertoáru. Dramatizace je ale promarněná příležitost. Vystupuje zde zbytečně mnoho postav, je pokryto zbytečně mnoho vedlejších dějů, hra má zbytečně mnoho zbytečně krátkých výstupů, celé je to zbytečně dlouhé. Při vzniku chyběla trocha sebereflexe, odhad vlastních sil a spolupráce například s Janem Mikuláškem. I když Stanislav Moša při dramatizaci moc neuspěl, jeho režie, dobré vedení herců a znamenitý výběr hudby vedly nakonec k poměrně zajímavému představení.

75%

Skvělé a vyrovnané výkony všech účinkujících! Zajímavý příběh, při jehož délce 3,5hod jsem se ani na chvíli nenudil...

Další z dlouhé řady zbytečných počinů MDB. Bylo mi upřímně líto herců, kteří musí hrát v představeních, po kterých aby si bral divák na druhý den v práci dovolenou - tohle totiž nebralo konce. Nejen proto ale považuji toto představení za naprostou zhovadilost. Celý příběh vily Tugendhat je totiž smyšlený, nemá proto žádný edukativní význam. Rozplizlý blábol - klasika příslušné instituce.

Předloha byla skvělá, navíc brňákům důvěrně známá. Vlastní představení bylo velmi, velmi slabé. Téměř se nedalo vydržet do konce 180min čistého času.

Silný dramatický příběh, po přečtení knihy si to člověk víc užije, vynikající herecké výkony.

Hodnotím především odvahu inscenovat tento román, protože je zde dost dějových linek tak úzce propojených, že snad ani není možné obsáhnout je vše smysluplně do 3 hodinového představení. V Brně se o to pokusili a vytvořili zdlouhavou inscenaci, kde při představení skáče děj z místa na místo v krátkých scénách s věčnými zatmívačkami a roztmívačkami. Věrohodný výkon Ivany Vaňkové a neméně dobré Svetlany Janotové. MdB sáhlo po této adaptaci jen kvůli značce (Tugendhat), bez ní by hra byla o ničem a zůstalo by jen pár kvalitních výkonů...

Téma uchopené dobře, některé scény se měnily na můj vkus rychle. Velmi zajímavý charakter postavy Ivany Vaňkové. Petr Štěpán, který je teď úplně všude, zajímavě rezonuje se Svetlanou Slovákovou. Tentokrát mi neseděl Michal Isteník, který moc přehrával. Příjemným překvapením byla přítomnost Lukáše Janoty, který zaskakoval za zraněného Igora Ondříčka. Role nacisty mu vyloženě sedla a obdivuji, že to zahrál tak přesvědčivě a že se to vůbec za tak krátký čas stihl naučit. Jinak hra byla celkově dost roztahaná a dlouhá, zkrátit to o půl hodiny, vůbec by to ničemu nevadilo.

Myslím, že se jedná o velmi povedenou činohru této sezóny v Brně, která má zaděláno na úspěch. Velmi pěkné kostýmy, velmi dobré herectví - zde je třeba vyzdvihnout zejména Ivanu Vaňkovou a Svetlanu Slovákovou. Inscenace je delší, ale to nic nebrání tomu se do příběhu ponořit a v podstatě ani sám příběh, který je zajímavý a žene stále kupředu, nás nedonutí sledovat čas a hodinky. Jediným záporem celé inscenace je přílišně častá klipovitost jednotlivých scén, které se mění po krátkých intervalech jak na běžícím pásu. Na konec představení potlesk ve stoje - na abonentní představení výkon:-)

Knihu jsem nečetla, ale dramatizace byla zjevně obtížná, první polovina hry se skládala z příliš mnoha střihů. Vzadu v projekci jsme mohli vidět různá zobrazení Vily Tugendhat. Petr Štěpán hrál Fritze Tugendhata jako Tomáše, či J. A. Baťu, jeho ženu hrála Pavla Vitázková, které to v brýlích velice slušelo a hráli to oba velmi dobře, ale když člověk zavře oči, stejně před nimi vidí jenom Ivanku Vaňkovou (jako záhadnou Hanu Hanákovou). Z ostatních herců se mi líbila nejen Svetlana Janotová, ale i Lenka Bartolšicová. - Zdeněk Junák a Ladislav Kolář zde měli role statistů.

Plochý, nedotažený příběh. Nebýt vazby na vilu Tugendhat, byl by v podstatě o ničem. Herci s daným materiálem bojovali jak se dalo. Světlými okamžiky byla v první polovině linie Petr Štěpán - Světlana Janotová a také Michal Isteník, kterému postavička slizouna Laníka byla jako ušitá na tělo. Monotónní podání Pavly Vitázkové bez jakýchkoliv uvěřitelných emocí bylo hodně nepříjemné. Druhá polovina hry už doslova bolela. Roky jsem v MDB nekoukal po hodinkách, až dnes večer.

Velice působivá adaptace knihy. Stanislavu Mošovi se podařilo zachovat i atmosféru knihy, což mě mile překvapilo. Navíc: krásná scéna, nádherné dobové kostýmy a silné výkony ve všech rolích.

Skvělá činohra pojednávající o osudu rodiny ve vile Tugendhat. Zaujaly mě filmové střihy, pěkné kulisy a kostýmy. Herecké obsazení je vynikající, avšak nejvíce se mě dotkly scény Ivany Vaňkové, Petra Štěpána, Svetlany Janotové a Radky Coufalové. Výkony těchto herců mě často dohnaly k slzám. Inscenaci by podle mého názoru prospělo malé zkrácení, jinak mě však příběh jednotlivých postav bavil a až do konce nepustil.

Hodne verne knize a naproto nepodobne filmu. Po zhlédnutí představení dávám 90%. Dlouho mě nic tak nedostalo. Ivana Vaňková (ač ji nemám ráda) excelentní. Brečela jsem 4x

v TV

78%
záznam
Román Simona Mawera by mě normálně nezajímal. Jako románová fikce, odehrávající se v sice exkluzivním prostoru, avšak evidentně jako čistě vztahové drama by u mne zastání asi nenašlo. Jako divadelní adaptace však přitahuje pozornost tvarováním prostoru pouze světlem, využívání výjimečnosti místa zdůrazněním nábytkovými solitéry (ty zelené Barcelony jsou prostě krásné) a samozřejmě i herecké výkony P. Vitázkové, P. Štěpána, I. Vaňkové a M. Isteníka.
Tak jen doufám, že Tugendhat uvidím alespoň letos, snad.

Toto představení mě naprosto okouzlilo, tentokrát především dokonalou až takřka filmovou proměnlivostí scény (přidala jsem za ni k hodnocení 10%) Knihu jsem zatím nečetla, takže nemohu posoudit, nakolik se povedlo její zpracování do divadlení hry.

velice zajímavé režijní zpracování, jednotlivé obrazy se střídají téměř filmovým tempem. Poutavý, zajímavý příběh a i některé herecké výkony stojí za povšimnutí.
=mohl bych vidět znovu

Přesně tato hra má být (kvůli vazbě na město, kvůli kvalitní předloze i kvůli značce Tugendhat) v Brně na repertoáru. Dramatizace je ale promarněná příležitost. Vystupuje zde zbytečně mnoho postav, je pokryto zbytečně mnoho vedlejších dějů, hra má zbytečně mnoho zbytečně krátkých výstupů, celé je to zbytečně dlouhé. Při vzniku chyběla trocha sebereflexe, odhad vlastních sil a spolupráce například s Janem Mikuláškem. I když Stanislav Moša při dramatizaci moc neuspěl, jeho režie, dobré vedení herců a znamenitý výběr hudby vedly nakonec k poměrně zajímavému představení.

75%

Skvělé a vyrovnané výkony všech účinkujících! Zajímavý příběh, při jehož délce 3,5hod jsem se ani na chvíli nenudil...

Další z dlouhé řady zbytečných počinů MDB. Bylo mi upřímně líto herců, kteří musí hrát v představeních, po kterých aby si bral divák na druhý den v práci dovolenou - tohle totiž nebralo konce. Nejen proto ale považuji toto představení za naprostou zhovadilost. Celý příběh vily Tugendhat je totiž smyšlený, nemá proto žádný edukativní význam. Rozplizlý blábol - klasika příslušné instituce.

Předloha byla skvělá, navíc brňákům důvěrně známá. Vlastní představení bylo velmi, velmi slabé. Téměř se nedalo vydržet do konce 180min čistého času.

Silný dramatický příběh, po přečtení knihy si to člověk víc užije, vynikající herecké výkony.

Hodnotím především odvahu inscenovat tento román, protože je zde dost dějových linek tak úzce propojených, že snad ani není možné obsáhnout je vše smysluplně do 3 hodinového představení. V Brně se o to pokusili a vytvořili zdlouhavou inscenaci, kde při představení skáče děj z místa na místo v krátkých scénách s věčnými zatmívačkami a roztmívačkami. Věrohodný výkon Ivany Vaňkové a neméně dobré Svetlany Janotové. MdB sáhlo po této adaptaci jen kvůli značce (Tugendhat), bez ní by hra byla o ničem a zůstalo by jen pár kvalitních výkonů...

Téma uchopené dobře, některé scény se měnily na můj vkus rychle. Velmi zajímavý charakter postavy Ivany Vaňkové. Petr Štěpán, který je teď úplně všude, zajímavě rezonuje se Svetlanou Slovákovou. Tentokrát mi neseděl Michal Isteník, který moc přehrával. Příjemným překvapením byla přítomnost Lukáše Janoty, který zaskakoval za zraněného Igora Ondříčka. Role nacisty mu vyloženě sedla a obdivuji, že to zahrál tak přesvědčivě a že se to vůbec za tak krátký čas stihl naučit. Jinak hra byla celkově dost roztahaná a dlouhá, zkrátit to o půl hodiny, vůbec by to ničemu nevadilo.

Myslím, že se jedná o velmi povedenou činohru této sezóny v Brně, která má zaděláno na úspěch. Velmi pěkné kostýmy, velmi dobré herectví - zde je třeba vyzdvihnout zejména Ivanu Vaňkovou a Svetlanu Slovákovou. Inscenace je delší, ale to nic nebrání tomu se do příběhu ponořit a v podstatě ani sám příběh, který je zajímavý a žene stále kupředu, nás nedonutí sledovat čas a hodinky. Jediným záporem celé inscenace je přílišně častá klipovitost jednotlivých scén, které se mění po krátkých intervalech jak na běžícím pásu. Na konec představení potlesk ve stoje - na abonentní představení výkon:-)

Knihu jsem nečetla, ale dramatizace byla zjevně obtížná, první polovina hry se skládala z příliš mnoha střihů. Vzadu v projekci jsme mohli vidět různá zobrazení Vily Tugendhat. Petr Štěpán hrál Fritze Tugendhata jako Tomáše, či J. A. Baťu, jeho ženu hrála Pavla Vitázková, které to v brýlích velice slušelo a hráli to oba velmi dobře, ale když člověk zavře oči, stejně před nimi vidí jenom Ivanku Vaňkovou (jako záhadnou Hanu Hanákovou). Z ostatních herců se mi líbila nejen Svetlana Janotová, ale i Lenka Bartolšicová. - Zdeněk Junák a Ladislav Kolář zde měli role statistů.

Plochý, nedotažený příběh. Nebýt vazby na vilu Tugendhat, byl by v podstatě o ničem. Herci s daným materiálem bojovali jak se dalo. Světlými okamžiky byla v první polovině linie Petr Štěpán - Světlana Janotová a také Michal Isteník, kterému postavička slizouna Laníka byla jako ušitá na tělo. Monotónní podání Pavly Vitázkové bez jakýchkoliv uvěřitelných emocí bylo hodně nepříjemné. Druhá polovina hry už doslova bolela. Roky jsem v MDB nekoukal po hodinkách, až dnes večer.

Velice působivá adaptace knihy. Stanislavu Mošovi se podařilo zachovat i atmosféru knihy, což mě mile překvapilo. Navíc: krásná scéna, nádherné dobové kostýmy a silné výkony ve všech rolích.

75%

Přesně tato hra má být (kvůli vazbě na město, kvůli kvalitní předloze i kvůli značce Tugendhat) v Brně na repertoáru. Dramatizace je ale promarněná příležitost. Vystupuje zde zbytečně mnoho postav, je pokryto zbytečně mnoho vedlejších dějů, hra má zbytečně mnoho zbytečně krátkých výstupů, celé je to zbytečně dlouhé. Při vzniku chyběla trocha sebereflexe, odhad vlastních sil a spolupráce například s Janem Mikuláškem. I když Stanislav Moša při dramatizaci moc neuspěl, jeho režie, dobré vedení herců a znamenitý výběr hudby vedly nakonec k poměrně zajímavému představení.

Skvělé a vyrovnané výkony všech účinkujících! Zajímavý příběh, při jehož délce 3,5hod jsem se ani na chvíli nenudil...

78%
záznam
Román Simona Mawera by mě normálně nezajímal. Jako románová fikce, odehrávající se v sice exkluzivním prostoru, avšak evidentně jako čistě vztahové drama by u mne zastání asi nenašlo. Jako divadelní adaptace však přitahuje pozornost tvarováním prostoru pouze světlem, využívání výjimečnosti místa zdůrazněním nábytkovými solitéry (ty zelené Barcelony jsou prostě krásné) a samozřejmě i herecké výkony P. Vitázkové, P. Štěpána, I. Vaňkové a M. Isteníka.
Tak jen doufám, že Tugendhat uvidím alespoň letos, snad.

Hodnotím především odvahu inscenovat tento román, protože je zde dost dějových linek tak úzce propojených, že snad ani není možné obsáhnout je vše smysluplně do 3 hodinového představení. V Brně se o to pokusili a vytvořili zdlouhavou inscenaci, kde při představení skáče děj z místa na místo v krátkých scénách s věčnými zatmívačkami a roztmívačkami. Věrohodný výkon Ivany Vaňkové a neméně dobré Svetlany Janotové. MdB sáhlo po této adaptaci jen kvůli značce (Tugendhat), bez ní by hra byla o ničem a zůstalo by jen pár kvalitních výkonů...

Myslím, že se jedná o velmi povedenou činohru této sezóny v Brně, která má zaděláno na úspěch. Velmi pěkné kostýmy, velmi dobré herectví - zde je třeba vyzdvihnout zejména Ivanu Vaňkovou a Svetlanu Slovákovou. Inscenace je delší, ale to nic nebrání tomu se do příběhu ponořit a v podstatě ani sám příběh, který je zajímavý a žene stále kupředu, nás nedonutí sledovat čas a hodinky. Jediným záporem celé inscenace je přílišně častá klipovitost jednotlivých scén, které se mění po krátkých intervalech jak na běžícím pásu. Na konec představení potlesk ve stoje - na abonentní představení výkon:-)

Velice působivá adaptace knihy. Stanislavu Mošovi se podařilo zachovat i atmosféru knihy, což mě mile překvapilo. Navíc: krásná scéna, nádherné dobové kostýmy a silné výkony ve všech rolích.

Hodne verne knize a naproto nepodobne filmu. Po zhlédnutí představení dávám 90%. Dlouho mě nic tak nedostalo. Ivana Vaňková (ač ji nemám ráda) excelentní. Brečela jsem 4x

Knihu jsem nečetla, ale dramatizace byla zjevně obtížná, první polovina hry se skládala z příliš mnoha střihů. Vzadu v projekci jsme mohli vidět různá zobrazení Vily Tugendhat. Petr Štěpán hrál Fritze Tugendhata jako Tomáše, či J. A. Baťu, jeho ženu hrála Pavla Vitázková, které to v brýlích velice slušelo a hráli to oba velmi dobře, ale když člověk zavře oči, stejně před nimi vidí jenom Ivanku Vaňkovou (jako záhadnou Hanu Hanákovou). Z ostatních herců se mi líbila nejen Svetlana Janotová, ale i Lenka Bartolšicová. - Zdeněk Junák a Ladislav Kolář zde měli role statistů.

Téma uchopené dobře, některé scény se měnily na můj vkus rychle. Velmi zajímavý charakter postavy Ivany Vaňkové. Petr Štěpán, který je teď úplně všude, zajímavě rezonuje se Svetlanou Slovákovou. Tentokrát mi neseděl Michal Isteník, který moc přehrával. Příjemným překvapením byla přítomnost Lukáše Janoty, který zaskakoval za zraněného Igora Ondříčka. Role nacisty mu vyloženě sedla a obdivuji, že to zahrál tak přesvědčivě a že se to vůbec za tak krátký čas stihl naučit. Jinak hra byla celkově dost roztahaná a dlouhá, zkrátit to o půl hodiny, vůbec by to ničemu nevadilo.

Skvělá činohra pojednávající o osudu rodiny ve vile Tugendhat. Zaujaly mě filmové střihy, pěkné kulisy a kostýmy. Herecké obsazení je vynikající, avšak nejvíce se mě dotkly scény Ivany Vaňkové, Petra Štěpána, Svetlany Janotové a Radky Coufalové. Výkony těchto herců mě často dohnaly k slzám. Inscenaci by podle mého názoru prospělo malé zkrácení, jinak mě však příběh jednotlivých postav bavil a až do konce nepustil.

Silný dramatický příběh, po přečtení knihy si to člověk víc užije, vynikající herecké výkony.

v TV

Plochý, nedotažený příběh. Nebýt vazby na vilu Tugendhat, byl by v podstatě o ničem. Herci s daným materiálem bojovali jak se dalo. Světlými okamžiky byla v první polovině linie Petr Štěpán - Světlana Janotová a také Michal Isteník, kterému postavička slizouna Laníka byla jako ušitá na tělo. Monotónní podání Pavly Vitázkové bez jakýchkoliv uvěřitelných emocí bylo hodně nepříjemné. Druhá polovina hry už doslova bolela. Roky jsem v MDB nekoukal po hodinkách, až dnes večer.

velice zajímavé režijní zpracování, jednotlivé obrazy se střídají téměř filmovým tempem. Poutavý, zajímavý příběh a i některé herecké výkony stojí za povšimnutí.
=mohl bych vidět znovu

Další z dlouhé řady zbytečných počinů MDB. Bylo mi upřímně líto herců, kteří musí hrát v představeních, po kterých aby si bral divák na druhý den v práci dovolenou - tohle totiž nebralo konce. Nejen proto ale považuji toto představení za naprostou zhovadilost. Celý příběh vily Tugendhat je totiž smyšlený, nemá proto žádný edukativní význam. Rozplizlý blábol - klasika příslušné instituce.

Předloha byla skvělá, navíc brňákům důvěrně známá. Vlastní představení bylo velmi, velmi slabé. Téměř se nedalo vydržet do konce 180min čistého času.

Toto představení mě naprosto okouzlilo, tentokrát především dokonalou až takřka filmovou proměnlivostí scény (přidala jsem za ni k hodnocení 10%) Knihu jsem zatím nečetla, takže nemohu posoudit, nakolik se povedlo její zpracování do divadlení hry.