Povídky z vídeňského lesa

Své oproti redaktorům i uživatelům vyšší hodnocení bych měl asi nějak obhájit. Problém je, že toho nejsem schopen ani sám před sebou, asi za to může herectví současného činoherního ročníku, které mě nekriticky baví.

Přestože se Horváthova hra může nyní již jevit trochu rozvláčně, autorův úsměvný i hořký pohled na obyčejné lidi je nadčasový. Tvůrci se dobře vypořádali s nutnou redukcí počtu postav. Jednoduchá účelná scéna. Vyznění je vinou režie místy moc přibližné, občas také pokulhává temporytmus. Herci se rolí zhostili se ctí, ale postavy zcela neobsáhli; často paradoxně ti, kteří hráli role odpovídající jejich věku (E. Jansová, A. Ernest). Absolventská inscenace zůstává pouze studentským počinem, přesto se jedná o důstojnou interpretaci.

Režie se soustředila zejména na aranžování situací a herců. Některé scény (zejména v druhé části) působily nepřirozeně a bohužel až nechtěně úsměvně, což přičítám především práci dramaturgie, která by měla archaičtější pasáže upravit. Tvůrcům sice nelze upřít elán a energii, s níž před diváky předstupují, někdy ovšem jen nadšení nestačí. Herecky nejvíce zaujali (a to hlavně v první, celkově vydařenější, části) E. Hacurová, A. Ernest, E. Jansová a V. Roleček. Od "mladé krve" bych čekal mnohem ráznější tnutí do klasiky, než takovou konvenci...

Bohužel hra jako taková mě tolik nezaujala, byť dobře nastavuje zrcadlo určité lidské zkaženosti a svým způsobem by se dalo říci, že zde dobro bylo po zásluze potrestáno. Některé scény jsou zbytečně dlouhé či mi přišly trochu navíc, nějaké zkrácení by tomu myslím prospělo. Též u samotného konce jsem čekal o něco silnější dopad. Ale i tak se povedlo dobře ztvárnit jednotlivé charaktery. Všichni herci odvádějí solidní výkony a hlavně díky nim hra nijak nenudí a samotný příběh upoutá pozornost. I zde opět výborná E. Hacurová a vedle ní též E. Jansová. K tomu pochvala za živý hudební doprovod.