Pan Felini je zkrátka Ital, a Itálie je jedna velká komedie. Tak by se dal nazvat začátek a vlastně i pojetí celé inscenace. Martin Stropnický k Feliniho Zkoušce orchestru něco přidal a tak vznikla velká komediální veselohra. Alespoň z mého pohledu.
Jako v každé firmě je i při zkoušce jednoho obyčejného chrámového orchestru hodně veselo. Zejména když je samotný šéf naprosto bezradný nad svými neposlušnými zaměstnanci. V této hře jimi jsou hlavně bezradný dirigent souboru, který vede obsáhlý a velký orchestr. Největší neplechu mu na začátku dělá kvarteto houslí, které se ne a ne sladit do jedné tóniny. Co za tím vězí, ptá se rozzuřený dirigent? Když se pro velkou radost uklidní toto kvarteto, tak prozměnu se ozve jiná část orchestru. Například neposlušný trumpetista, který si nesmí nechat ujít fotbalové utkání svého oblíbeného týmu.... Když už se i ostatní členové postupně uklidnili a dirigent by rád dozkoušel dnešní část zkoušky, do chrámu přilétne dotěrná novinářka, která by ráda vědět vše ze zákulisí. Ke slovu se snaží dostat opravdu každý, kdo nakonec získá slovo a jak to vše dopadne ???

Velice povedené herecké výkony, zejména Zlata Adamovská, Otakar Brousek st., nebo nezapomenutelná svatební kreace Simony Postlerové. Nesmím opomíjet ani dirigenta Viktora Preisse a dotěrnou novinářku Veroniku Žilkovou.

Inscenace měla veliký ohlas a úspěch, a tak již po derniéře v minulé sezoně můžeme jen a jen vzpomínat :)