Experimentální Prostor NoD tentokráte skutečně dostál svému názvu a nově nastavená dramaturgie, kterou reprezentuje umělecké vedení, jímž je režisér Janek Lesák a dramaturgyně Natálie Preslové, a jež má za sebou zatím dvě inscenace Osamělost komiksových hrdinů a Měsíční sonátu č. 11, připravila netradiční výlet do světa fantasy.

Zatímco Osamělost komiksových hrdinů ukázala vtipnou formou smutné soukromí největších kladných celebrit obrázkových seriálů a Měsíční sonáta č. 11 divákovi zprostředkovala za pomoci moderních technologií slavnou misi vesmírné lodi Apollo 11, novinka Fantasy! využívá binaurální zvuk a samotného návštěvníka inscenace obsazuje do hlavní postavy.

A co je vlastně binaurální zvuk? Velmi stručně řečeno technologie, jež využívá zvuk pro virtuální realitu. V případě inscenace Fantasy! je na jevišti mikrofon ve tvaru lidské hlavy a ten snímá zvuk stejným způsobem, jak by jej vnímala skutečná lidská hlava. Pro diváka to znamená, že pokud si nasadí sluchátka, stává se akusticky právě onou hlavou na jevišti. Každý jednotlivec je pak tedy středem dění. Samotná inscenace začíná technickou přednáškou a především doporučením, jak se divák může do představení nejvíce ponořit. Jednoduše zavřením očí a nelimitováním své fantazie.

Pak je tu ovšem jedna zanedbatelná otázka. Co napsat k inscenaci, kterou člověk neviděl? Především je tu síla prožitku, ale nejen to. Byť tvůrci divákům zavření očí pouze doporučili a je to skutečně klíč k maximálnímu možnému vnímání, nemohl jsem přeci jen občas koutkem oka rychle přejet dění na jevišti. Přesto i já bych se připojil k inscenátorům a doporučil onu zhruba hodinku nechat víčka zavřená.

Trojice herců Martin Cikán, Ladislav Karda a Jan Strýček s hravostí, pečlivostí a talentem sobě vlastním dokáží pro diváky vytvořit ideální podmínky, a pak už je to jen na vás, jestli zvládnete být ústřední postavou příběhu z říše trpaslíků, elfů, kentaurů, mágů a draků. Kladem inscenace je i samotný děj, který není nijak složitý a důraz je samozřejmě kladen na autenticitu atmosféry. Takže ať už vám kolem hlavy proletí šíp nebo zabzučí moucha, buďte si jisti, že jej budete vnímat velmi intenzivně. Rozhodně několikanásobně více, než byste vnímali na gauči při poslechu rozhlasové hry. Délka hry je navíc také zvolena tak akorát.

Ano, vše je iluze, ale bezchybná. Lidský mozek totiž tak pracuje, že si vytváří své obrazy reality, když mu k tomu dáte možnost a indicie. Herci používají všechno možné, a pokud dle doporučení neotevřete oči, můžete alespoň při odchodu ze sálu vidět na jevišti mimo jiné používané šišky, suché listy, skořápky, zelí, magnetofonové pásky, a také vodu, jejíž použití bylo skutečně prvotřídní. Nenápadným plusem představení je také soustředění. A tím nemyslím jen účinkujících. Bohužel se již málokdy stane, že by vás po celou dobu trvání jakékoliv inscenace nerušil žádný divák. Ve Fantasy! je každý návštěvník hry ve svém příběhu a naštěstí nemá de facto možnost věnovat se kabelce, hašlerce nebo dokonce telefonu.

Umělecké vedení NoDu však nejde jen o formu. Fantasy! má také obsah. A nejen ten, jenž si divák sám stvoří, ale poselství, které však nebudu prozrazovat. Hrdinská cesta za drakem je totiž také alegorie, nad níž můžete dlouze přemýšlet po otevření očí, rozsvěcením sálu a zaslouženému potlesku účinkujícím, kteří se sice těžko dostanou za své výkony do nějaké herecké ankety, ale patří jim obrovské poděkování, že svojí souhrou a umem naplňují slova dramaturgyně Nodu Natálie Preslové: „Budoucnost divadla vidím v paradivadelních projektech."