Ostrov Štvanice se už čtvrtým rokem na několik dní oděl do řeckého hávu a svým návštěvníkům umožnil přenést se do antické tragédie či komedie. Před třemi lety vše odstartovala Oresteia, následovaná Orfeem a loni Koncem Faidry. Letos však vznikla původní hra. Její autorka Marie Nováková vzala dvě Aristofanovy komedie Mír a Bohatství, smíchala je se třemi básněmi řeckého básníka Konstantina Kavafise, doplnila o několik veršů dalších řeckých a římských autorů a stvořila text, který je aktuální reflexí na současné problémy Řecka ovšem bráno s důležitým nadhledem a nadsázkou.

Už samo pojetí letošní Antické Štvanice působilo velmi sympaticky. Scéna první poloviny představení byla postavena pod Hlávkovým mostem a dominovaly jí tři vraky aut. Ve spojení s prašnou zemí a otřesy působící projíždějícími automobily a tramvajemi nad hlavami diváků věrohodně zobrazovala ekonomikou zdrcené Řecko. Žádná majestátní antika, ale hospodářsky vyprahlá zem, nad níž její Bozi zlomili hůl.

Nejprve se divák seznámil se třemi mladíky, kteří působili lehce rezignovaným dojmem. Peristerás, Demetris a Onasis v podání Kryštofa Krhovjáka, Michala Lurie a Miroslava Zavičára za asistence příjemně rytmických veršů ukázali své vlastní potácení se na společenském dně bez vidiny zlepšení. Bezútěšnou atmosféru líného popíjení olivového oleje a pojídání řeckého jogurtu ještě umocňoval Petr Filák hrou na strunný nástroj. Apatií nasáklé podmostí rozčeřil až efektní příjezd staršího autobusu s jeho řidič, kterým byl Hermés, patron zlodějů a podvodníků a posel Bohů v půvabném provedení Petra Reifa. Vzápětí nastalo obeznámení procitnuvšími mladíky neznalého Hermése s řeckými dějinami posledních dvě stě let. K divákovi se tak přijatelnou formou dostaly informace od válek až po finanční podmínky Evropské unie. Jelikož Hermése po chvíli nahradil Plútos, Bůh bohatství, měla trojice Peristerás, Demetris a Onasis jedinečnou šanci dostat z krize nejen své doposud nenaplněné životy, ale i postavení samotného Řecka.

Ovšem slibně rozjeté představení hýřící vtipem, postaveno tváří v tvář zajímavé zápletce se zhruba ve své polovině naneštěstí roztříštilo. Nejprve přímo fyzicky, jelikož se diváci dobrovolně rozdělili na tři skupiny, aby následovali jednoho z řeckých mládenců a oddali se tak lákavé možnosti nahradit hlad, chaos a dluhy, plodností, mírem nebo bohatstvím. Naděje, že dosud svižnou inscenaci přechod do site specific projektu využívající i další prostory ostrova Štvanice ještě více zatraktivní, však úplně nevyšel. Ačkoliv mnou vybraná a viděná část představení, kdy Asklépios ze záznamu hlasem připomínajícím Leoše Suchařípu radil rituální způsob, kterým by se Bohu bohatství navrátil zrak a on tak mohl dopřát Onasisovi peníze a majetek, patřila k té nejzábavnější, následovalo už jen zbytečně efektní finále. Ani samotná myšlenka, v níž příležitost zachránit zemi zkrachuje na lidské absenci pokory a soucitu, nepůsobila příliš nápaditě. Konec vyzněl trochu uspěchaně.

Letošní Antická Štvanice se tedy pustila do reflexe Řecka a jeho problémů, které ovšem ovlivňují dění v celé Evropě. Text Marie Novákové působil aktuálně, energicky a společenský přesah byl nepodbízivý a přiměřený. Ivo Kristián Kubák dal dostatek prostoru vtipu a nadhledu a zmíněné kvarteto účinkujících pak předvedlo sehrané výkony. Inscenace Plodnost! Mír! A Bohatství! ukázala, že není potřeba velký antický příběh, velkolepé pojetí nebo až příliš efektní vizuální složka. Naopak. Sympatické venkovní představení s nádechem komorního zpracování bylo příjemné zpestření letních divadelních produkcí. Jen možná nevyužilo všechen svůj potenciál.